Tři sestry - Hlavně, že je večírek! (2000)

Intro

Doufáám, že Vám nemusím dlouho představovat,
to co se tady teďka za mnou rozehraje...
Ráz dva tři čtyři pět šest sedm osm devět deset jedenáct
dvanáct třináct čtrnáct patnáct
Dámy a pánové ... TŘI SESTRY ...!!!


Věci divnej spád maj

Ležim si pod drnem a je mi kosa,
včera bylo krásně, dnes padá rosa.

Věci divnej spád maj, prdim jen do hlíny
a na první máj už nebudu šoustat blondýny.

Pil jsem a propagoval onanii-i-i,
bylo mi krásně a už nežiji.

Věci divnej spád maj, život jak tobogán,
ty odcházíš brzy a umíráš nepoznán.

Konečně můžu si v klidu tu bydlet,
neplatím činži a nemám žádný židle.

Věci divnej spád maj, nedám už na city,
jsem pokrytý plísní a dočista zabitýýýýýýýýýja.


Kunratice

S babičkou jsme v Kunraticích a sbíráme jahody,
na polích plantážích zvících

Hýja, hýja, ho.

Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá

Hýja, hýja, ho.

Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!


Ta naše rytmika

Přijeli jsme na festival všech dechových hudeb, zahrajem vám pěkný písničky,
dneska ttiž diriguje náš kapelník Dufek, hrajem jako vždycky rytmicky.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.

My nemáme saxofony ani lesní rohy, rytmus ale všichni držíme,
nemáme moc rádi hudbu, nemáme k ní vlohy, hlavně že se dobře bavíme.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.


O strašné voně s Trukem

Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě,
vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší.
Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci,
chytli jsme se korbelů a poručili další.
Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče
a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý,
tušili jsme příležitost pro historky čerstvý,
a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.


Kelti

Dneska takhle v podvečer jsem viděl táhnout Kelty,
nesli kůže medvědí a taky ňáký celty,
měli s sebou alkohol a hodně teplý melty,
táhli jeden za druhym a ved je Šenbauer.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.

Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.


Konec Bulla Máchy

V ÚKDŽ v tančírně začli hrát, swing a čaj, noc chvátá,
Bull Mácha stojí a prší mu za raglán, špatná jsou léta, rok 53.
Paskovský tance svazáci nechtěj znát, Bull venku stojí, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Náměstí Míru, luketky krouží tmou, pak mizí v sále, noc chvátá,
starý strážník občanku prohlíží, špatná jsou léta padesátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Naposled kouká oknem na Zetkův band, strážník ho svírá, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.


Rokenrol

V Bránickym divadle hrál zrovna ňákej bigbít, když mě tam kamarád ze školy sebou vzal,
nejdřív jsem nic neslyšel a chtěl jsem tam spíš nebýt, ale pak se taky do mě rytmus pekla dal.
Stovky těl zpocenejch se zmítalo bez židlí v sále, kde včera ještě Boris Hybner hrál,
koukal jsem kytarista jak to pěkně mydlí a plán jak budu slavnej ve mě zatím zrál.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.


Krabička

Diody jen s odporem do série s odporem zapojit ted zkusím vybavením s kusým
drátů hustou spletí probil silný proud pájka vzhůru letí z boostru zbyl troud.
Jsem na mléčný dráze vynálezů, spojím tři fáze a propájím stůl

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička, hrať možem cez škatulu iba dnes

Babička se fláká za dveřma z loutnou kvákadlo kváká a dýmy houstnou
efekty různý bába se ošívá a hluk je hrůzný můj duch v nich ožívá.
Jsem na mléčný dráze vynálezů spojím tři fáze a propájím stůl.

Vypláznu jazyk štěstím, když se zrodí krabička která jen doladí můj Ibanez
netrápím tolik se s tím, že se blíží babička hrať možem cez škatulu iba dnes


Večírek

Tak si představ holka kde jsem včera byla,
u nás v práci navečírku ani jsem se neopila,
já jsem totiž tancovala celej večer s mistrem, on je velký elegán.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Jarda Špulák z drátovny, ten se zase setnul,
upad s Martou do chlebíčků, náměstek je oba zvednul,
pak se strhla bitka, nezbyla nám ani kytka co nám dalo ROH.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Letos je to jiný, vožralej je náměstek,
z chlebíčků ho tahá Jarda a Marta má zase vztek,
že z tý velký bitky uvadly jí kytky co dostala od OF.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.


Šetři se chlapče

Probral jsem se, divný světlo, do svítání hodin šest,
svatej Petr, co nemá stání, oknem vletěl, sed mi na pelest.
Vztáhnul ruce, požehnal mi, ptám se Petře, proč ta čest?
Protože hochu strašně paříš, mám o tebe strach.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, jó mysli na sebe.

Rachejtle jak o Silvestru, v kuchyni z trouby leze chlap,
voháklej jak bezdomovec, to jsem zas do hovna ťáp.
Všude čoud a hnusnej smrad, né není to poslanec,
z ledničky si bere pívo, je to pekla vyslanec.

Dali jsme se dořeči, já mu nabíd cigáro,
zdvořile odmítnul, ještě musím na áro.
Čekaj tam na mě pacienti a na záchytce opilci,
pak vyděsím Brichtu s Dodem až půjdou domů v opici.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než tě to zabere.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než přídeš do nebe hů hů.


Veselej rokenrol

Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hraje Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.


Hrábě

Když jsem šel na půdu pro hrábě, hrábě byly zrovna kalit na Bábě,
napsaly že kulečník si zahrát jdou a co s mojí posekanou zahradou?

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.

Na Bábu jsem přišel, jen jsem sako svlík, ty mý černý hrábě vopil trpaslík.
Co měl hlídat zahrádku, tu s hráběma, a tak jsem byl podvedenej oběma.

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.

Sednul jsem si ke stolu a začal pít, zahradu jsem pro tu chvíli nechal být.
Zvednul jsem ty hrábě a řek bábě na, a když na to s trpaslíkem právě má.

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.


Železňák

Po snídani s Novou přijdou jsou mladí a neklidní,
Boby krade naftu a Miss Ellie je zmizelý,
milióny obrazovek město večer vylidní,
na Kavčích horách plešatý muž hodil flintu do zelí.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.

Před večeří v Risku sedí Švédi z Čech a Moravy,
po reklamě v seriálu ožijou Psí nováci,
všude svítí Trinitrony, Toshiby i Oravy,
dokonce i v zahraničí, chtaj'to Slováci,
s paní co se počůrá, a proto sedí v budce
v pátek večer v Tabu mluví Roman Šmucler.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.


Eliška

Zavolali Elišku na kamennej telefon
Chtěli ji mít v pelíšku vzal to ale máma on
Ronald jí řek okamžitě "Di do prdele, vole!"
Teď ka musej na Dřeváku leštit si kon- zole
Navštívíme pánský klub
Snad nejsou všechny tety zadaný
Je tu trochu velký vstup
Dáme si to asi do daní

Seděl tam i Bubenec v bílym drezu Nagáno
Na dvanáctej plzenec odpověděl "tak áno"
Z domečku je vyhodili chtěli vidět tety
Do party se nehodili byli oba jetý

Navštívíme pánský klub
Snad nejsou všechny tety zadaný
Je tu trochu velký vstup
Dáme si konzole do dlaní


Tosca

V Praze hraje Sting a v hotelu Tosca žral bubeníka pes, ze Sester je troska,
Sněhulák se směje a sází vodky do hlavy, Magor strašně leje a Ťána s nim nemluví.

Megacetorium, tygr šavlozubej, máme delírium, Sahula je blbej.

Kopčem táhne s jampidama jevanskou nocí, dnešní večírek nemáme už v moci,
Hadr lítá v oblacích, slyšíme jeho smích jouvejs!, recepční má olvejs.

Megacetorium, tygr šavlozubej, máme delírium, Sahula je blbej úplně.


Metalice

Beatles fuck off!
Prázdný pivo, prázdný necky, stará ženská, starý kecky,
od toho pryč utíkám k malešickým zahradám,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim, v marasmu se potácim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.

Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.


Nechci do ústavu

Sedim na Kovárně, piju jedno za druhym,
protože je pátek, máma vzlyká, tak co s nim?
Docent Černý mne si ruce, vlastník Mareš jakbysmet,
ještě jedno na cestu a do ústavu hned.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

V ústavu jsou paka, maj květovaný saka,
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima,
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník,
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu,
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu.
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju,
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.


Život je takovej

Možná mě zítra vyhoděj z práce a nebudu mít za co žít,
s pocitem že život není láce, pozvednu půllitr a přestanu snít.
Sahula není úplně hotovej, aby nevěděl kudy dál jít,
veme si kytaru, dá jí do bazaru a prachy propije na Kovárně.

Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.

Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.


Zelená

Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý, možná že tě vopíchaj,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
vždyť to sama víš.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.


Kovárna

Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.
Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.

Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Muj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.



Tři sestry - Průša se vrací (1998)

Průša se vrací (Part one)

Slyšte můj pohnutý životní příběh, dvacítka písniček - životní kroky,
jak jsem byl dítětem, divoké hříbě, a teď mám na krku kristovy roky.

Sestry i Orozák mi klidně můžou vlézt na záda, já totiž nejsem Průšou,
za chvíli na hrázi mám rande s Růžou, tak poslouchejte píseň mou, mou, mou, mou!


'63

... je osmý duben, třiašedesát

Zástupy sejdou k elektrikám před šestou, do továren kolem řeky na druhej břeh za prací,
jen pán se sajdkárou jede cestou necestou, a pak na dvůr nemocniční svoji čízu obrací.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.

Dlouhá chodba končí pokojem, kde paní spí, vyčerpaná malým chlapcem, co se právě narodil,
pán nese růže a těší se jak půjde pít, daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.

Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín naděje jen zřídka splní rodičů naivních,
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín, došlo jí, že rodič dětí častokrát se mýlí v nich.

Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.


Ave Bráník

Až půjdou ven a budou poštět draky kluci co bydlej dole v přízemí,
cikánů klan rozláme jim fraky, vrátěj se asi pěkně zřízený.
Kdoví zas proč se táta chytil s mámou, kufry tu na podlaze zívají,
s babičkou jdem na procházku známou, v kostele katolíci zpívají:

Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.

Na hřišti pár chlapů hraje fotbal, nedělní odpoledne míčový,
potom piv pár a hodně úzká chodba, zámek trefit je problém klíčový.
Usínám dřív než ztichnou všechna patra, naši se na seriál dívají,
do školy jdem zas ráno celá parta, cikáni do kroku si zpívají:

Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.


Sajdkára

V sobotu odpoledne, když odjely tanky, František ze vzrušení nechtěl spát,
tak máma oblékla mu hlavu do ušanky a poslala ho ven si s tátou hrát.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.

Táta zrovna opravoval čízu se sajdkárou, chlapeček toužil někam na výlet,
tatínek nelenil a vyjel plnou párou a nastínil tak vývoj dalších let.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.

V zatáčce na Sázavě jeli celkem rychle, František vykláněl se pře vozíček ven.
Helmička jeho byla spíš do tvaru krychle, tatínek najel na přes cestu kmen.
Otec ten běžel rychle k nedaleké faře, zavolal černým telefónem sanitce,
a pak ač neslyšel to přímo od lékaře, věděl že život chlapce visí na nitce.

V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.


Táta satan

Chlapec je v bezvědomí na sále na lůžku, doktoři vrtí hlavou, ruce si myjí,
postava temná stojí neviděna v růžku a žhavý rudý oči září do tmy jí.

V nohách vlasatý stařec mírně levituje s odporem na satana pohlíží,
chlapce jenž umírá zbytečně nelituje, smrti stín hocha k němu přiblíží.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.

Satan jí chce tu čistou dětskou duši pro svoje škodolibé triky zneužít,
nemůže odmítnout, to správně stařec tuší, jednou za sto let chce i satan spratka mít.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.

Stalo se tak a chlapec náhle ožil, doktoři s povzdechem vrací se zpět,
plný zlé moci, co jí táta satan vložil do chlapce který půjde týrat svět.

Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.


Kunratice

S babičkou jsme v Kunraticích a sbíráme jahody,
na polích plantážích zvících

Hýja, hýja, ho.

Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkloněná, jak to bývá

Hýja, hýja, ho.

Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!


Rokenrol

V Bránickym divadle hrál zrovna ňákej bigbít, když mě tam kamarád ze školy sebou vzal,
nejdřív jsem nic neslyšel a chtěl jsem tam spíš nebýt, ale pak se taky do mě rytmus pekla dal.
Stovky těl zpocenejch se zmítalo bez židlí v sále, kde včera ještě Boris Hybner hrál,
koukal jsem kytarista jak to pěkně mydlí a plán jak budu slavnej ve mě zatím zrál.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.

V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.

Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.


Honorář

Smlouvu už sem podepsal na tři další desky, pán kde se vzal tu se vzal a na světě je hezky,
nehraju už s kapelou a žena je moc ráda, jen slíbený půlmeloun ukázal mi záda.
Čekám doma v kuchyni a žena mě teď živí, vzpomínám si na tchýni jak byli celí diví,
v Hustopečích ve městě byl sem bohatej ženich, peníze furt na cestě a kapela už neni.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.

Čekám už dva měsíce a peníze mi chybí, každou chvíli děsíce se že to byly sliby,
snad nese šek listonoška, to je ale klika, je to jen pohled od Vaška posta Costarica.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.

Na pláži se Vašek válí, je mu všechno jedno, potupa mě hořce pálí než sluchátko zvednu,
haló pane kapelníku nechcete mě zpátky, jestli jó tak mnoho díků a žádný hádky.

Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.


Běž

Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!

Víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš jednou zpátky do tý party,
víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš, že se jednou vrátíš zpátky.

Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!


Svatozář

Brzy bude ráno, je už skoro pět,
souvy za oknem teď přestanou pět, mám v dlaních jednu tvář.
Zlomil nade mnou František z Assissi hůl
a potom mi řek jen ty asi si vůl a dal mi svou svatozář.

Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.

Na hlavu nebohou jsem si svatozář dal
a hned hezký texty pro Ilonu psal a cítil jsem jisker proud.
Trvalo jen chvíli co jsem ji měl,
než jsem svatozář na Kovárně zapomněl, nad ránem po pípou.

Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.


Soubor kreténů

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.

Dál slavná kapela kráčí vpřed cestou všech povadlých krásných not,
pan kapelník vede kretény a já se k nim připojím v zápětí.

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.

Dál přes překážky, stále vpřed, někdy na rozcestí odbočím,
obloukem cesta má se vrátí zpět a já se k ní připojím vzápětí.

Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.


Kadidlo

Napad sníh a budeme se koulovat na štědrej den a spokojeně hodovat,
čas vánoc, svátků míru.
V řeznictví máma nechá sekeru jen Santa Klaus ví co všechno sežeru,
že neznám žádnou míru.

Salát a řízky kapra vystřídá další chod, po kilech mizí cukroví, tuk i sladidlo,
všechno sem stláskal a nemůžu jít na záchod, zácpa mě trápí, musím užívat kadidlo!

Silnej mráz a na rybníku už je led, šel bych rád jen kdybych se nepřejed
hrát hokej, dávat góly.
Prášky jím a snad to brzy poleví, neměl jsem ulizovat polevy,
mě břicho velmi bolí.

Salát a řízky kapra vystřídá další chod, po kilech mizí cukroví, tuk i sladidlo,
všechno sem stláskal a nemůžu jít na záchod, zácpa mě trápí, musím užívat kadidlo!


Holka

Možná jí někdo pamatujete, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná...

Lou Fanánek Hagen
Kolik bavorů sem kvůli tobě roztřískal, kolikery slipy musel ráno prát,
kolikrát kdybych se nestřískal, kolikrát sem moch stačit jít na záchod.

Supice Líza
Kolik červenejch bot sem pro tebe prošlapala, kolik saxofonů rozladila,
kolik chlapců kvůli tobě nepolíbila, kolik béžovek žalem vypila!

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Bubenec
Kolikrát sem kvůli tobě v garáži zatopil, kolik paliček při sólech zlámal,
kolik penicilínů do sebe naládoval, kolikrát ve Hvězdě se zlámal, Kačenko.

Ing. Magor
Kolik karbanátků já pro tebe uvařil, kolik vejletů v životě ti koupil,
kolik harmonikářů kvůli tobě voprudil a pak vyhodil z kapely, kolik dětí pak na večírkách propil.

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Cvanc
Kolik přistýlek sem pro tebe rozkopal, kolik nocí propařil,
kolik trávy sem ti posekal, kolik peněz sem na to provařil.

Ronald
Kolikrát mě už z tebe hráblo, kolikrát sem si Fernet objednal
a byla's celá bílá průsvitná a tak sem to opakoval, a protože se mi to zalíbilo, tak sem tě brutálně vomakal!

Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.

Hele tak čau, ahoj, zas někdy pokecáme, hele to já znám jednu, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná...



Tři sestry - Soubor kreténů (1998)

EMI

Telefon nikdo nechce brát, protože musej tenis hrát
Umělec však tam chodí rád, protože holky tu sou fajn
Sou

V EMI, V EMI

Dávno už zemřel Cobain Kurt, ráno je zamluvený kurt
Zpěvačky táhnou se sem furt, protože podmínky jsou fajn
Sou

V EMI, V EMI

I ve slabym lednu máj, ve Stodůlce v kase ráj
Freddie je mrtvej ale May, dál točí v EMI
neva, Eva, neva

Umělců už za dveřma je fronta
Naštěstí právě přijel Franta
Placatý Hyundai opodál
Kabáty hned si pozve dál
Tak teda poďte kluci zlatí
Mám pocit že vás dobře platí
Máme teď vyšší režii
Kdo nechápou už nežijí
V EMI

Jak vám to tady tak říkám a asi pravdu mám
zodpovědnosti se zříkám taky sakra vydávám
desky tu sám

v EMI
- tam poblíž kostela
v EMI
- maj i Elvise Costella
v EMI
- bude tu pořád eště stát
EMI
A až mi bude padesát
EMI
Pak bude sama jediná
EMI
Je víc než matka nám
EMI

Hallou EMI
Goodbay, underground


Eliška

Zavolali Elišku na kamennej telefon
Chtěli ji mít v pelíšku vzal to ale máma on
Ronald jí řek okamžitě "Di do prdele, vole!"
Teď ka musej na Dřeváku leštit si kon- zole

Navštívíme pánský klub
Snad nejsou všechny tety zadaný
Je tu trochu velký vstup
Dáme si to asi do daní

Seděl tam i Bubenec v bílym drezu Nagáno
Na dvanáctej plzenec odpověděl "tak áno"
Z domečku je vyhodili chtěli vidět tety
Do party se nehodili byli oba jetý

Navštívíme pánský klub
Snad nejsou všechny tety zadaný
Je tu trochu velký vstup
Dáme si konzole do dlaní


Krakonoše

Na horách je v noci tma, taky velké ticho
Hudebník tu pocit má nebolí ho břicho
U Zemánků do židlí, kolem Beldy vzhůru
Až tam co nikdo nebydlí, U Hásků jsou vzhůru

Z vánice promrzlý
Vánoce ještě sněží
Krákonoš není zlý
Spát půjdem dneska stěží - spát?

V pátek večer kytary na verandě trsaj
V hospodě je hluk a ryk, v lese lidi ….
Láhve plný na stole, táta Jurka zpívá
Děvka z prázdný postele unaveně zívá

Z vánice promrzlý
Vánoce ještě sněží
Krakonoš není zlý
Spát půjdem dneska stěží
Z vánice promrzlý
Vánoce ještě sněží
Krákonoš není zlý
Spát půjdem dneska stěží - spát?


Mexiko

Kolem kaktusy
Je horko tak to si
Na hlavu nasadím sombrero grande

Viva Zapata
Mě hoří za pata-
ma mám v Porto Pueblo rande

Snad má mě ráda
A piňacoláda
Na cestu neškodí když je chlap macho

Do kapsy tortilly
A láhev tequilly
Má milá mi přihřeje nachos

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě milá

Strašlivý vedro
A můj mezek Pedro
Klopýtá okolo malého ranče

A to není celý
Taky je skvělý
Že tu slyším výt Komanče

Jsem speedy Gonzalez
Však radši bych zalez
Tam kde je nejbližší kojotí nora

Však nehledě k tomu
Že pospíchám domu
Mě vyhlíží krásná seňora

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě milá

Vylétla kulka
Z mé hlavy je půlka
Než jsem spad už bylo od krve poncho

Teď nade mnou stojí
Už pět neděl svoji
Má milá a sousedů Pancho

Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla
Donde esta zapateria čeká mě moje milá


Venda

horkej letní den
před bouřkou
a město
halí těžkej mrak
Venda
vyjíždí sám

má helmu v zápěstí on nezná strach
s bambulí v zánovních Nike trenýrkách
burácí hrom ten záhy zaniká
ve výfuků ránách

Venda, Venda, Venda se svou motorkou točí plyn a ušklíbá se za holkou
hudrovadlo stačí Venda zahlídnout má dost síly dívky kvílí

já na tu chvíli často vzpomínám
jak blázen zastavil
pak na mě sáh

náhle jsem zmámená zůstala stát
kéž by mě chtěl sbalit já chci se dát
dál ulicí s ním jedem do Říčan
všech losů cíl já znám

Venda, Venda, Venda se svou motorkou točí plyn a ušklíbá se za holkou
hudrovadlo stačí venda zahlídnout má dost síly dívky kvílí

Venda, Venda, Venda se svou motorkou točí plyn a ušklíbá se za holkou
Venda, Venda, Venda holky šílí
Venda, Venda


Ventilek

Pod postelí kalhotky jsou s nápisem sobota
na posteli těleso - holka a nahatá
kluk se už probudil a chodí po pokoji
s hotelovou snídaní bez ní se spokojí

Večer byla parádní hubu k uchu vod ucha
jenže to víš, za pár dní stane se z ní ropucha
tu proměnu už prokouknul teď to chodí navopak
ráno vzduch z ní vyfouknul smutný, ale je to tak

večer napustit
ráno vypustit
telefonní číslo
za náhodný číslo
to tě nebaví
jinak se jí nezbavíš
musíš ji vypustit
musíš ji vypustit

chtěli jsme vytloukat klín klínem
mým ústům´s nabídla svůj lentilek

Tu jednu ze všech nejlepší dá si do baťohu
Vyfouknutou je lepší mít s sebou než mátohu
Večer malou pum-pičkou vžene do ní čerstvý vzduch
Pod hotelu lampičkou zas ožívá slabý duch

večer napustit
ráno vypustit
telefonní číslo
za náhodný číslo
to tě nebaví
jinak se jí nezbavíš
musíš ji vypustit
musíš ji vypustit

chtěli jsme vytloukat klín klínem
mým ústům´s nabídla svůj lentilek
v pH si moc nezadal s vínem
ráno teď hledám na tvých zádech ventilek


Král Šumavy

Kompas mám po ruce a měsíc na cestu svítí
les je napravo v močálu sou kytky

Já jsem králem Šumavy znám každý kmen i louku
já jsem králem Šumavy leč nepašuju mouku

jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát
živím starý rodiče a v Prachaticích holku za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku
když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru ráno budu ve vatě a kalit v českym báru
nebo budu v Štýrskym Hradci padesát let po válce sedět v koutě ustlanýho vězeňskýho kavalce

Ségra dá mi pusu a rumem voní káva
stírám z koly rosu a švára celník vstává
já jsem králem Šumavy znám každý kmen i louku
já jsem králem Šumavy však nepašuju mouku

jsem pohledný blonďák ročník pětašedesát v kalhotách mám dělo ráže sedm pětašedesát
živím starý rodiče a v Prachaticích holku za sebou tři Ukrajince, Albánce a Polku
když to dobře dopadne tak ve tři přejdu čáru ráno budu ve vatě a kalit v českym báru
nebo možná v Štýrskym Hradci padesát let po válce bez tkaniček sedět v koutě vězeňskýho kavalce


Červený boty

Radlická ulice a z mlhy čiší chlad
Na stanici holku vidět s harmonikou stát
V baloňáku čelí zimě knihu v ruce má
Její boty vysoký jsou jako vlčí mák

Boty z hříchu koupený teď půjdou proti ní
Kytarista postižený osud ovlivní
Za špatnou hru pokuta mu byla stržena
A boty z jeho honoráře nosí Veruna

úúvap taraptaptap ťap ťap

Tramvaj už z kopce blíží co se bude dít
Spravedlnost, kytaristo, musí přece být
Boty stoupaj po schodech a lesknou se teď víc
Holka dál čte Meyrinka a nestalo se nic

úúvap taraptaptap ťap ťap


Jirka Deváté

Všichni só rádi, když se hraje v Zlíně
Ve klubu Golem kalijó
Bubenec řádí a nepije líně
A Jirka je zluté taky, jó

Smažené tvargle, zadušané vajgle
Tak to chodí ve klubu Jirky Deváté…ho
Vířivka víří, vlezó sa tam štýří
Každý vanu opusťá až kolem deváté

Kytáry kvílí lampy když sa rožnó
Dobrá je kyselica polívka
Za maló chvíli vidíme až Rožnov
A na něm sochu Bolka Polívka

Smažené tvargle, zadušané vajgle
Tak to chodí ve klubu Jirky Deváté...ho
Vířivka víří, vlezó sa tam štýří
Každý vanu opusťá až kolem deváté


Na srazu

na srazu Harleye postaví k bráně, strašně se naleje a vrána k vráně
kluci si tetujou na záda draky, některý fetujou a holky taky

Tak to je vrána černá díra krypta
Peklu věrná síra Brichta
Kříže lebky kozy čokoláda
Čertí koště hroby voko kláda

Zábavy hazardní všichni jsou zpitý a jízda po zadním motorky hbitý
co ještě vymyslet už hraje metal, snad kdyby náčelník kozelce metal

Tak to je vrána černá díra krypta
Peklu věrná síra Brichta
Kříže lebky kozy čokoláda
Čertí koště hroby voko kláda

Na jízdě spanilý jede se k lomu, ti co se zranili už míří domů
rány si ošetřit přiložit obvaz, na další našetřit sraz to je vodvaz

Tak to je vrána černá díra krypta
Peklu věrná síra Brichta
Kříže lebky kozy čokoláda
Čertí koště hroby voko kláda


Něco se změnilo

Přepadly mě na Novej rok odpoledne mdloby
už to nejde takhle dál musím přestat zlobit
holky střídat nebudu a najdu si tu pravou
chytrou jako rádio mladou, hezkou, zdravou

Ve vzduchu to cítím
něco se změnilo
skoncoval jsem s pitím
něco se změnilo
jitřenka mi svítí
něco se změnilo
prodral jsem se sítí
něco se změnilo

Bude moje nevěsta a já jí budu věrnej
a taky pít už nebudu jsem v ksichtě z lihu černej
potáhne mi klobásku kdykoliv si řeknu
a potom klidně holek z Hanky nadobro se zřeknu

Ve vzduchu to cítím
něco se změnilo
skoncoval jsem s pitím
něco se změnilo
jitřenka mi svítí
něco se změnilo
prodral jsem se sítí
něco se změnilo


Karásek

Ač je venku vichr led že nevyhnal bys kočku
Akademik Wichterle vynalézá čočku
I profesor Rektorys v kabinetu sedí
A počítá půdorys oba jsou tak bledí

Co takovej Karásek
Když má trochu vocásek
S kocovinou poradí
A dalším rumem pivo zdí

V Dejvicích ve sklepích VŠCHT seděj
Destilují čistý líh, na sítech ho ceděj
Na Klamovce v pondělí řeší krutá rána
Jak odbourat z těla líh, je to krutá rána

Co takovej Karásek
Když má trochu vocásek
S kocovinou poradí
A dalším rumem pivo zdí


Atol bikiny

Tak to je strašný horko
V lehátku
Vytáhnu líně korko
Vou zátku
Holka se koupe v moři
A mává
Tělo se do vln noří
No sláva

Namažu svoje nave
Čer nohy
Plantáže překypují
Černohy
Plantážník zřídka zvedá
Rákosku
Pod stomem když odhalí
Násosku

Na atolu Bikiny nenosej se mikiny
Nejsem tady s holkou sám je tu taky strýček Sam

Barman tu míchá drinky
Iloně
Balónky má ukrytý
v siloně
Růžovým brčkem zkouší
Metaxy
Snad jí dost Vláďa nechal
Na taxi

Na atolu Bikiny nenosej se mikiny
Nejsem tady s holkou sám je tu taky strýček Sam

Kouká oceán širý
Na ňadra
Rozbíjí madam Curie
Dvě jádra
Viděl jsem včera hřib
U mola
Poslední z řady chyb
Hej hola

Na atolu Bikiny nenosej se mikiny
Nejsem tady s holkou sám je tu taky strýček Sam


Malá nehoda

Když jsi píchla o půlnoci vprostřed temných lesů, zřejmě ti to nepomůže že jsi první v Esu
Kolo vyndat neumíš a networek šel spát, můžeš čekat na zázrak a na silnici stát
Paví boa nehřeje tak, jak by mělo hřát, měla radši kožíšek sis na Vánoce přát
Zděšený a nervózní je kabelkový pinč takhle by to nenatočil ani David Lynch

Taková malá nehoda
Těžko ti někdo pomůže
Ovšem je velká výhoda
Že horší už to bejt nemůže

Náhle zdáli uslyšíš motor tiše příst - to je štěstí takhle v noci vůz do těchto míst
Jenom zřídka zabloudí to není dobrej les, škumpa, rulík zlomocný a šarlatový vřes
Auto tiše zastaví poblíž tvého Volva, dojdeš blíž a znejistíš - s ruskou značkou Volha
Do přihrádky na klíče se schoval malý psík, ti chlapi jdou hned po rozkroku marný je tvůj křik

Taková malá nehoda
Těžko ti někdo pomůže
Ovšem je velká výhoda
Že horší už to bejt nemůže

Volvo najdou zemědělci v přihrádce psík vyje, ty jsi zatím v kufru Volhy za zatáčkou Kyjev
Prodají tě do hampejzu kde nestrpí se flink, večer ti daj šatičky a budeš zase pink

Taková malá nehoda
Těžko ti někdo pomůže
Ovšem je velká výhoda
Že horší už to bejt nemůže


Visení

Visel jsem nad zemí
a teď jsem v podzemí
visel jsem na půdě
teď ležím na půdě

která je podlahou sklepa
kolem jsou stopy krys
až se přestanu klepat
tak zkusím vstát

Chtěl jsem mít tichej rov
našel jsem shnilej krov
padám skrz podlaží
na tvrdý podloží

který je podlahou sklepa
kolem jsou stopy krys
až se přestanu klepat
tak zkusím vstát

a proč jsem tu nevím
vedle leží trám
snad byl můj provaz
nekvalitní krám
mám zas chuť viset
co si na krk dám
ráno zítra zkusím drát
sám se smrtí chci se prát
zkusím drát
a barbiturát

drát se ňák protáhnul
na zem jsem dosáhnul
uzel je na půdě
a nohy mý jsou zas na půdě

která je podlahou sklepa
kolem jsou stopy krys
až se přestanu klepat
tak zkusím vstát

a proč jsem tu nevím
co si myslet mám
snad ten drát svazek
vláken z gumy má
mám z ní strach bude
dlouho se mi smát
já tu s ní dál musím žít
snad překoná vůli cit
zkusím dát
na krk její drát

A lepší časy asi už nikdy nepřídou...


Tam na Guayaně

Tam na Guayaně s kulatou čépicí
Já když měl vópici zašláp leguáně
Seržant je příšera v cizinecké legii
Dóbřé si néžiji a zpívám dó šera

V africkém Óranu navzdory kóranu
Klečím na kólenu a vzpomínám
Musel jsem dráhu vzít v štěkotu hýen psích
Velbloudi píjou líh ja smůtek mám

Tam na Guayaně s kulatou čépicí
Já když měl vópici zašláp leguáně
Seržant je příšera v cizinecké legii
Dóbřé si néžiji a zpívám dó šerap

V bordelu Berberku mám od ní bréberku
Když trouběj véčerku nemůžu spát
Drbu se v rozkroku néni mi do skoku
Na dalších pět roků chci podepsat


Bowie v Praze

Jednou přijel z Ameriky David Bowie do Prahy
pustili mu demo a na něm slyšel strašnou řeč
Milana se zeptat nenašel v sobě odvahy
do oka co má zelený neprodleně chytil křeč

Anglicky se nejlíp zpívá svahilsky

Milan mu řek když hledal cívky na pásky
sedni si a nalej českou sodu na whisky
v týhle řeči jsou podobný souhlásky
jako v angličtině, jenže tohle je svahilsky

Anglicky se nejlíp zpívá svahilsky
Anglicky se nejlíp zpívá svahilsky



Tři sestry - Zlatí hoši (1996)

Angelo mutuje

V Kolíně na lodi zdvíhaj kotvy a starý Kelly pije irskou whisky,
zrzavý vlasy se míhaj, jak ve zmatku běhaj všichni sem a tam,
Angelo jediný zívá, vždyť je to dítě a nemá z toho rozum,
včera ho slyšeli jak zpívá hlubokým hlasem a puberta je tu.

Angelo mutuje a zničil celou zpívající rodinu, do Irska putuje, zpátky do Dublinu.

Stará loď neklidně se houpá a táta Kelly v kajutě se zavřel,
nedávno ještě mohl doufat, že finanční triky zalepí en endžl.
Tak teda zase domu táhnou, ještě že maj trochu zlata dole v pytli,
brňáky na ně nedosáhnou, zase budou živí z bramborů a žita.

Angelo mutuje a zničil celou zpívající rodinu, do Irska putuje, zpátky do Dublinu.


Malá domů

Křídla voskem slepený, nekrytý záda, zase marně žádám
falešný proroky i podzemí prosím, spaste mý nápady střeštěný.
A nechte mi ještě života kus, malou domů a hodně dobrej vkus,
Ikarus taky zpíval blues, než ho přejel autobus.

Dám si nohy na stůl, Rusko je blíž, mužici už nesou vodku, špekem plněj celou spíž,
dám si nohy na stůl, pod zadek plyš, armaňak, vinnej střik, pak dorazí mě náklaďák.

Rozum a víra osleply, řítím se do předpeklí,
zběsile předjíždím velkej vůz po ožebří plnej zpitejch můz,
básník spal, tak mu utekly, když hledal v pračce duté kly,
jen kamarádům v hospodě nic nevadí, jestli nejsou na podlaze, ať si poradí.

Dám si nohy na stůl, Rusko je blíž, mužici už nesou vodku, špekem plněj celou spíž,
dám si nohy na stůl, pod zadek plyš, armaňak, vinnej střik, pak dorazí mě náklaďák.


Lepší časy

Visím metr nad zemí a nejsem David Copperfield,
už nezkouším se vůbec na nic ptát.
Ty párkrát přejdeš ulici, nepřekonáš vůli, cit,
pak zlobně stojíš, na vlasech ti začíná sníh tát.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.

Pak už jsi nejistá, co se mi mohlo stát,
schody bereš po dvou a na půdě kroky tvý
rozvíří peří, co zbylo z holubů,
já peří nevířím nohy mám výš.
Nechám tě tady, nechám tě tady,
neumřeš hlady, život tě baví.

Lepší časy asi nepřídou, Romea s Julií pohřbili pod křídou,
Pepík to udělal Marii před bídou, karty na Betlém a táhnou za kometou.


Veselej R'n'R

Tohleto je rokenrol, ta hudba veselá,
tohleto je rokenrol, jak ho hraje Sahula.
Veselej rokenrol, to já mám rád.


Pačemu garíla

Pjérvyj tank nóměr dvadcať tri uvezli s mogíly, U Golubů milícia zapreščíla ýžin,
na sosíski, vodku s chlebom my uže zabíli, no něznaju do sich por otvět na odín bopros.

Pačemu garíla, smačíla kokota v majom supe?

Ja stoju na trotuare napravo ot vakzala, vova sibral čemodan b zale ožidanja,
teper on uže v tjurmě sedít otchodil ot vala, bsjo ravno no do sich por moj otbet čjort znajet.

Pačemu garíla, smačíla kokota v majom supe?


Železňák

Po snídani s Novou přijdou jsou mladí a neklidní,
Boby krade naftu a Miss Ellie je zmizelý,
milióny obrazovek město večer vylidní,
na Kavčích horách plešatý muž hodil flintu do zelí.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.

Před večeří v Risku sedí Švédi z Čech a Moravy,
po reklamě v seriálu ožijou Psí nováci,
všude svítí Trinitrony, Toshiby i Oravy,
dokonce i v zahraničí, chtaj'to Slováci,
s paní co se počůrá, a proto sedí v budce
v pátek večer v Tabu mluví Roman Šmucler.

Lidi střezte se, Železný muž jde sem se svým psem.


Tosca

V Praze hraje Sting a v hotelu Tosca žral bubeníka pes, ze Sester je troska,
Sněhulák se směje a sází vodky do hlavy, Magor strašně leje a Ťána s nim nemluví.

Megacetorium, tygr šavlozubej, máme delírium, Sahula je blbej.

Kopčem táhne s jampidama jevanskou nocí, dnešní večírek nemáme už v moci,
Hadr lítá v oblacích, slyšíme jeho smích jouvejs!, recepční má olvejs.

Megacetorium, tygr šavlozubej, máme delírium, Sahula je blbej úplně.


Hanojská

Nejlepší krčma je hanojská, chybí jim pokojská,
holky tu sjížděj po tyči, jáko hasiči.
Šikmookej číšník nezná spěch, jen tak se kývá,
tyčinky voněj na stolech, bordelmamá zívá.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jde velký obr spát.

U stolu s lucernou opilci si umotali opici,
na baru es er ó zakládaj, čiší z nich skvělá nálada.
Šikmookej číšník nezná spěch, jen tak se kývá,
holky seděj na stolech, ho ho ho, bordelmamá zívá.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jde velký obr spát.

Na Kovárně nejsou hanojský holky ani pokojský,
místo holek co lezou po tyči, tu chlastaj hasiči.
Šťastnej provozní drbe svoje psy na tahání sání,
servírky jsou vilný, vrchní spí, hosti maj dobrý sání.

Když jde malý bobr spát, tak jde malý obr spát,
když jde velký bobr spát, tak jdou všichni obři spát.


Peklo a 1 den


Ovečka

Máš má ovečko dávno spát, když krejčí dílo končí,
do hlubin studny je příkrej pád, s tvou kůží ďábel tančí,
já znám jeho zášť, i Lecter je blíž,
zas má bílej plášť a k tajemství klíč.
Máš má ovečko dávno spát, svou kůží hřát, svoji kůží hřát,
vždyť příjdou se ptát, zajtra zas přídou se ptát,
jestli snad pláč jehněčí už mizí.

Motýl smrtihlav z cejlonskejch lesů z larvy se klube a přichází čas,
rituál oběti pro vlastní porod, nehezkej kluk bude holka jak buk.
Není to pomsta, jen s přírodou boj, navléknout žen kůži jak rytíř zbroj,
tak běžte už ovečky, běžte spát, motýl chce vstát a čerstvej vzduch sát
a být jak chce sám, jak se chce líbit si sám,
hrdla všech stád jehněčích už mlčí.


Lež

Ráno hned začnou se ti nabízet starosti, který kluky trápěj každej den,
Vokurka na dítě chce peníze, struny praskaaj jako ranní přetrženej sen,
pak volá Balkán, že máš natáčet desku, abys sám moch prožít kytarovej hlen,
nemáš už sílu dál se otáčet, jak veverka v kole, která nemůže jít ven.

Lež, lež, máš krátký nohy!

Manželka přináší do postele tradiční českou kávu, Vávra pro tvůj chřtán,
bejvalá modlí se dnes v kostele, aby k sobě povolal tě sám pan svatý pán.

Lež, lež máš krátký nohy!


Kelti

Dneska takhle v podvečer jsem viděl táhnout Kelty,
nesli kůže medvědí a taky ňáký celty,
měli s sebou alkohol a hodně teplý melty,
táhli jeden za druhym a ved je Šenbauer.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.

Na lukách už ohně planou, slyším hlasy druidů,
Michal s Karlem Holasem už podléhají fluidu,
letní noci stejně temné jako hudba Floydů,
vždycky když je slunovrat, tak Kelti vyváděj.

Kelti jdou, Kelti jdou, Kelti jdou a je jich moc, Kelti jdou, Kelti jdou, dneska bude keltská noc.


Divej bál

Červnovej měsíc je sám nad paloukem, žáby z blízkejch tůní skřehotaj
a štětky vstávaj, půlnoční vánek trhá síť za pavoukem postavou, když proudí vědomí.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.

Po litrech se mění dnešní noc na tu dávnou, vnímáš toho víc a dál
a náhle chápeš touhu dešťovejch kapek, ze střechy kápnout, letět, i když není cesty zpět.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.

Svítání tě najde někde spát z vyčerpání pak nastoupí splín když musíš vstát,
jseš zase zpátky, avšak střiky z vín černejch zas večer zmámí mysl nemocnou touhou bejt pryč.

Táhnem na divej bál, na tůru nepovinnou, vína kdo by se bál ráno s kocovinou.


To

Přivírá oči zelený při svíčkách,
poslouchá se a lže, od pusy se mu práší,
úsměvy a rudou barvu na líčkách
a balónky se nad ramenem vznáší.

Je to to špatných nocí, je to to cizích uší,
je to to temných srdcí, je to to upír duší,
je to to co je prázdný, je to to co má hlad,
je to to, žere krásný, je to to první had.

Ubíhá nocí a stále vykládá,
dívčinou myslí dovnitř vchází,
nad ránem, když její duši vykrádá,
ucítí, jak nová síla hází.

Je to to špatných nocí, je to to cizích uší,
je to to temných srdcí, je to to upír duší,
je to to co je prázdný, je to to co má hlad,
je to to, žere krásný, je to to první had.


Vodník

Sedím si u rybníka, brzy bude den, večírek odumřel a já tu zůstal sám,
koukám se na hladinu, myslim na buben a náhle z vln přichází ke mně hastrman,
naráz tu stál a v ruce držel džbán, nalil jsem mu střik a řekl že je zván,
ke mně si sed, byl mokrej jako myš, natáh ruku s blánama, řek já jsem hastrman.

Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám,
co mě ještě osvěží a na co čekat mám,
zelenou kůži na buben si projistotu dám
a jednou příjdu bubnovat k vám.

Když jsem si postěžoval na blbej svět kolem, vodník řek jen panáčku, teda pravdu maj,
taky už mi leze krkem hrát si s mlýnskym kolem a hučet do rusalek, jestli mi snad daj.
Já jsem to vzdal a až dopiju střik, vylezu si na sluníčko, života jsem syt
a z kůže mý si potáhněte buben, s každym dalšim úderem bude slyšet můj křik.

Nad ránem s hastrmanem na molu se ptám,
co mě ještě osvěží a na co čekat mám,
zelenou kůži na buben si projistotu dám
a jednou příjdu bubnovat k vám.


Chodové

My jsme ti Chodové s valaškou, Jírovec ten se znal s Halaškou,
když došla konina, Jan Sladký Kozina na zámek spěchá, tam je Lomikar.

Lomikar je tuze přísný pán, Kozina v mžiku byl za mříž dán,
že kvůli konině povstání v dědině snažil se psohlavec rozpoutat.

A když pak Kozinu věšeli, řek něco, všichni to slyšeli,
Lomikar, ten se smál, místo aby se bál, do roka a do dne bude boží súd.

Po roce Lomikar na zámku zrovna jed drůbeží tlačenku,
náhle ho trefilo, celé ho skosilo, a tak se splnilo proroctví.


Slipy

Brejlová Lída, tenká jak slída odkopla deku,
myslí na máslo, vajíčka, sýr a hledá veku,
sluníčko svítí, panáček zalez, pánev už prská,
Brejla po ránu učinil nález, právě si to mrská.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.

Přemejšlí brejla, proč je za hejla, to jsou mi divy,
tohle mě skosí, proč holka nosí zelený slipy?
V noci v Aghartě accountský partě nad stopkou vína,
plánuje jak souseda Průšu praští notebookem do nosu.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.

Číhá dnenně u výtahu, Průša zamčen chrní,
nestíhá schůzky s klientama, přestal jíst zrní.
Drahej oblek uválenej, nebaví ho práce,
Průša vrčí z proutí, reklamka se zhroutí.

V německý ložnici s vůní fialek a lotosu praštil odér divnej Brejlu do nosu,
to není vůně dálek, ani Jacobsu vonný šálek, jsou to slipy s rejhou barvy kokosu.


Pulp Fiction



Tři sestry - Hudba z Marsu (1995)

O strašné voně s Turkem

Jednou takhle jako vždycky seděli jsme v krčmě,
vyprávěli starý zkazky a ty ještě starší.
Náhle dovnitř přiběh posel, že se blíží Turci,
chytli jsme se korbelů a poručili další.
Pak jsme domů vzkázali, ať ženy pečou koláče
a pošlou nám sem brnění a taky pivo černý,
tušili jsme příležitost pro historky čerstvý,
a tak jsme vyšli s písní na rtech, jak Landovo věrní.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.

Na louce jsme stáli celkem v pevném sevření,
nohy nám moc nesloužily a taky jsme se báli.
O ramena opření jsme rovnováhu hledali a
kalným zrakem viděli jsme Turky táhnout z dáli.
Kdo moh ještě utíkat, tak do krčmy se vrátil,
a ti co tam zůstali už psali že jsou zdrávi,
někteří jsou u vesel na lodích turků otroci,
ti co byli pohlední v harému krmí pávy.

Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč, v troubě se peče kráva,
Turci táhnou na Mohuč a všude voní káva, my pijeme ovohuč a už jsme našli grál.


Konec Bulla Máchy

V ÚKDŽ v tančírně začli hrát, swing a čaj, noc chvátá,
Bull Mácha stojí a prší mu za raglán, špatná jsou léta, rok 53.
Paskovský tance svazáci nechtěj znát, Bull venku stojí, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Náměstí Míru, luketky krouží tmou, pak mizí v sále, noc chvátá,
starý strážník občanku prohlíží, špatná jsou léta padesátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.

Naposled kouká oknem na Zetkův band, strážník ho svírá, noc chvátá.

Vystál důlek sám před domem snů, Zetkův band zas válí,
vystál důlek a nejde mu to na rozum, proč zůstal sám Bull Mácha.


Sluneční strana ulice

V Římě zažil jsem karneval, s ženskejma jsem dělal kraviny,
jediný na co teď vzpomínám, jsou děti bez bot, jejich blbiny,
jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.

Překročil jsem těla v Bombaji, taky chtěl jsem vidět USA,
ale skončil jsem v Nepálu mezi těmi co nic nemají,
jak jsem ten vlak uviděl, sednul si na něj, srdce plný nenávisti,
s chutí zvracet se teď procházím.

Byl jsem v palácích ve vězení, nabídnu bohu úplatek,
jen se nechci narodit zase jako šnek, chci bej na svý sluneční straně ulice.

Když máma plakala, já nadával, vím že teď jsem o chlup lepší,
než jsem byl předtím, že se nezměním...


Hroch

Přítomnost pádí jak splašenej hroch, moje hlava nebohá hoří jako stoh,
kéž bych za to moh, kéž bych za to moh, minulost nejistou, nevidím za příští roh.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
vobčas sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.

Život mi málo stačí, čas tiše kvačí,
navím odkud začít, noční můry temný tlačí.
Ale bejt hodnej hoch, moc bych si nepomoh,
život ostrej jak chilli trvá jenom chvíli a
za všechno se střílí.

A jsem tu jenom na votočku, vydělat si ňáký prachy,
potkat, sbalit pěknou kočku, potom umřít strachy.
Dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsi byl hodnej hoch,
dřív jsem byl hodnej hoch, dřív jsem byl hodnej hoch.


Prase

Kdyby prase umělo mluvit, nemělo by potíže po barech holky lovit,
mělo by kvádro a někdy by i kradlo, nosilo by ponožky a hodně drahý prádlo,
některý by taky na kytaru hrálo, v noci by pak nadávalo, když by mu to stálo,
zato plácalo by holky po prdeli, mluvilo by v televizi, lidi by to chtěli.

Prase mluvit neumí, nejsme z toho smutný,
nedáme mu šanci, protože je chutný!

Prase by pak taky do práce chodilo, ale jenom trochu aby nepřetrhlo dílo,
vlastnilo by chatu a taky sporožíro, mohlo by mít letadlo a brzy už i číro,
prasnice by nosily na pláži bysakiny, prastitutky vepředu i vzadu skuně mini,
na vesnici do hospody chodilo by prase, kopýtkama motalo by na zpáteční trase.

Prase mluvit neumí, nejsme z toho smutný,
nedáme mu šanci, protože je chutný!

Kdyby prase umělo mluvit, nebylo by nasraný, že ráno příde řezník,
vařilo by vodu a nalívalo rumy, nervózní že asi celou zabíjačku nesní.

Prase mluvit neumí, nejsme z toho smutný,
nedáme mu šanci, protože je chutný!


Auťáky II.

Pepa je motorkář a jeho žena Marie, dělá mu biker byt,
Pepa je motorkář, jeho žena se nemeje, když zrovna Pepa schody nemeje.

Pepa motorkář ztratil bundu, taky tvář,
helmu s rohama, má ho mezi nohama. Je, je.

Motorku má veliků a jeho žena koliku, když jí dá helmu na hlavu, smažej to na Opavu.
Posadí Marii na sedlo kožený, v Opavě se vožerou, pak jsou kožený.

Pepa motorkář ztratil bundu, taky tvář,
helmu s rohama, má ho mezi nohama. Je, je.

Před Metačkou stojí auto, je to nový citroen, jistě jezdí pomalejc než sedma bavorácká,
usedli jsme za volant, my pak vyjeli na závod, vyhrál jsem jen o prsa a zničil bavoráka.

Robertovy texty, texty vo auťácích, texty v bavorácích, sauer krauer never stop!


Václavák

Pátek večer, hvězdy svítí a mě se nechce spát,
Václavákem život jiskří, jak elektrickej drát.
Stojím s hlavou zakloněnou a hledám velkej vůz
a říkám si kdy už příde ten muj správnej Rus.

Né já nemám strach, né já nemám strach, jakej osud na nás čeká, to je ve hvězdách.

Hanka, Lída, narazili, dneska nepřídou,
nedávno se nakazily od Arabů dvou.
A co vedle ve skořápkách marky prohrává,
lepší dělat v jeho drápkách, i když mi nedává.

Aspoň nemám strach, skoro nemám strach, když se Tatar kolem motá jak úchylnej vrah.

Dneska nějak divně pasu, vepři nepřídou,
asi se zas U Pinkasů sežrali vepřovou.
Teďka táhnou po Národní a svoje Šajze! řvou,
doma skočej na bachyně, stejně nic nezmůžou.

Teď mám trochu strach, asi na jindy ach, na práci to nevypadá a je po markách.
Zejtra přídu zas, udělám si čas, vždyť jsem ještě hrozně mladá a pasu po markách.


Šetři se chlapče

Probral jsem se, divný světlo, do svítání hodin šest,
svatej Petr, co nemá stání, oknem vletěl, sed mi na pelest.
Vztáhnul ruce, požehnal mi, ptám se Petře, proč ta čest?
Protože hochu strašně paříš, mám o tebe strach.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, jó mysli na sebe.

Rachejtle jak o Silvestru, v kuchyni z trouby leze chlap,
voháklej jak bezdomovec, to jsem zas do hovna ťáp.
Všude čoud a hnusnej smrad, né není to poslanec,
z ledničky si bere pívo, je to pekla vyslanec.

Dali jsme se dořeči, já mu nabíd cigáro,
zdvořile odmítnul, ještě musím na áro.
Čekaj tam na mě pacienti a na záchytce opilci,
pak vyděsím Brichtu s Dodem až půjdou domů v opici.

Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než tě to zabere.
Šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, šetři se chlapče, hů hu hů, než přídeš do nebe hů hů.


Hrábě

Když jsem šel na půdu pro hrábě, hrábě byly zrovna kalit na Bábě,
napsaly že kulečník si zahrát jsou a co s mojí posekanou zahradou?

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.

Na Bábu jsem přišel, jen jsem se tu svlík, ty mý černý hrábě vopil trpaslík.
Co měl hlídat zahrádku, tu s hráběma, a tak jsem byl podvedenej oběma.

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.

Sednul jsem si ke stolu a začal pít, zahradu jsem pro tu chvíli nechal být.
Zvednul jsem ty hrábě a řek bábě na, a když na to s trpaslíkem právě má.

Kupky sena, kupky sena, z nebe mi mává Eyrton Senna,
až jsem celej nakřivo, že šly hrábě na pivo.


Pyla

Máma se často ptá, kam večer táta chodí se sekerou přes rameno ven,
ségra jí nevodpoví, v depresi se brodí, stejně tak jako v krvi nahá torzety.

Táta náš každej večer sám chodí někam s ostrou pylou ven,
táta náš každej večer sám, chodí někam s vostrou pylou holky přeříznout.

A když se táta vrací s pilou krví rudou, máma mu nevěří, že chodí na dříví,
táta jí chce přeříznout, to všichni čumět budou, a tak jí se svou pilou v noci navštíví.

Táta náš každej večer sám chodí někam s ostrou pylou ven,
táta náš každej večer sám, chodí někam s vostrou pylou holky přeříznout.

Táta se do města zas do obchodu chystá, překvapí ho nová řada motorových pil,
s nádobou na piliny práce bude čistá, a táta vybral si svůj zálesácký styl.

Táta náš každej večer sám chodí někam s ostrou pylou ven,
táta náš každej večer sám, chodí někam s vostrou pylou holky přeříznout.

Ségra má po depresi, už jí není patnáct, a tak jí táta jednou sebou vytáh ven,
občas se nám zasteskne, vždyť nebyla tak špatná, táta a já s cirkulárkou zůstali jsme jen.

Táta náš každej večer sám chodí někam s ostrou pylou ven,
táta náš každej večer sám, chodí někam s vostrou pylou holky přeříznout.


Dá dá dá

Aha aha aha, aha, aha, aha.
Chci ňákou holku, ona ne, aha,
a proč mi říkaj onane, aha.
Do každý hučim jako vůl, aha,
domu se vracim vždycky sám, ještě že tam Růžu mám.

Ta na tuty mi jediná, aha, ta na tuty mi jediná, aha, ta na tuty mi jediná dá dá dá.
Dá dá dá ta na tuty mi jediná, dá dá dá ta na tuty mi jediná, dá dá dá.

Růžu jsem přebral Průšovi, aha,
pravdu se nikdy nedoví, aha,
ona si myslí že jsem ten, aha,
co ji na hrázi zneužil, to úchyl jistě netušil.

Ta na tuty mi jediná, aha, ta na tuty mi jediná, aha, ta na tuty mi jediná dá dá dá.
Dá dá dá ta na tuty mi jediná, dá dá dá ta na tuty mi jediná, dá dá dá.


Kávu si osladím

Hlavu níž nesklopím, nezmizím v hlubinách,
uvidíš, co udělám, až pochopím, že chceš mi sbohem dát.

Kávu si osladím o trochu víc, svý bandžo naladím a jinak nic,
oslavím sám vánoční svátky a na jaře si vrásky spočítám,
kávu si osladím o tochu víc, v duchu tě pohladím a jinak nic,
pustím svůj šóu zadními vrátky a půjdu zase klidně o dům dál.

Hele poď sem Láďo, měl by jsi zavolat Rudolfa, jestli si to nechce poslechnout.


Toy Dollz

Jsem do muziky celej blázen, protože jsem blázen,
z Turecka k nám letěj Toy Dollz a já padám na zem.
U huby budu mít pěnu a nebude co skrývat,
budem všichni tancovat, tak jak Olga zpívat.
A sem sebou na ty noty šel nakoupit rumy,
abych dobře viděl Olgu, slyšel jak to umí,
s kamarády kritiky sedli jsme do putyky,
až jsem takhle k večeru zjistil že mám sekeru.

Toy Dollz, Toy Dollz, to je muzika,
Toy Dollz, Toy Dollz, už tam utíkám,
Toy Dollz, Toy Dollz, to je muzika.

Už se zas těším až znova přijedou Toy Dollz,
zas budu bohatší o další zážitek.
Korál se Špulákem teď mají moje lístky,
na koncertě křepčí, já spadnul do kytek.

Toy Dollz, Toy Dollz, to je muzika,
Toy Dollz, Toy Dollz, doma naříkám,
Toy Dollz, Toy Dollz, to je muzika,
Toy Dollz, Toy Dollz, doma naříkám.


Vokurka

Hledal jsem tě lásko mezi kameny a vřesy,
hledal jsem tě lásko hlubokými lesy,
než měsíc zašel, asi jsem tě našel,
v Hustopečích na čajích, už se s tím netajím.

Teď doma tlustou vokurku mám, pálí mě žáha a nesnídám,
teď doma tlustou vokurku mám, pálí mě žáha a nesnídám.

Vzali jsme si s liškou spoření,
liška totiž nenosí jenom koření!
Jezdíme na vandry, stavíme vigvam,
snad mi liška pomůže, hnůj teď kidám, a k tomu.

Teď doma tlustou vokurku mám, pálí mě žáha a nesnídám,
teď doma hnusnou vokurku mám, pálí mě žáha, jo jo a nesnídám.


Pes pes

Až budu se cítit sám, tak koupím si psa,
až budu se cítit sám, tak koupím si psa,
musí být smělý a někdy i zlý,
snad jsem moc malý, to každý ví.

Pes pes, pes ušatej, pes pes, pes zubatej,
pes pes, pes hranatej, pes pes, pes na česneku v troubě.

Bude mít boudu jak hrad a vní bude žít,
bude mít boudu jak hrad a v ní bude živ,
se mnou zůstane snad, když budu chtít,
se mnou zůstane snad, když budu chtít.

Pes pes, pes chlupatej, pes pes, pes hranatej,
pes pes, pes zubatej, pes pes, pes na česneku v troubě.

Pes pes, pes chlupatej, pes pes, pes hranatej,
pes pes, pes sušenej, pes pes, pes pes, pes pes, pes pes, pes pes!


Piráti

Jéli jsme na škunéru, vařili jsme kotel théru,
guláš plaval ve vodě a kuchař visel z ráhna.
Vodili nás po prkně, když jsme něco zkazili,
náš kapitán jménem Brouk měl jednu ruku pouhou.

Ho, ho ho ho, ho ho, ho ho ho ho.

Chlapi co jsme piráti, tak všechny prachy propijem
a roztočíme v přístavech se štětkama v báru,
jen Morgan byl divnej chlap a peníze si ukládal
do velký truhly v kajutě a pořád si je hlídal.

Ho, ho ho ho, ho ho, ho ho ho ho.

Jednou přišla strašná bouře, potopila naši loď
i s tou truhlou se zlatem a depresi měl Morgan,
náhle nebyl bohatej a taky žádný zážitky,
vod tý doby pije s náma a kapela ho trápí.

Ho, ho ho ho, ho ho, ho ho ho ho.


Jára ze sokola

Jára má velký slipy, ale je to chlap,
v neděli když v brance stojí aby míče lap.
Holky koukaj ze střídačky, pomo cimo a je fajn,
Jára stojí ve svý bráně, kleci z bílejch lajn.

Jára, Jára ze sokola chytá míče a chytá je pořád,
Jára, Jára ze sokola chytá balóny, po holkách čumí,
Jára, Jára ze sokola chytá míče a holky za kozy,
Jára, Jára ze sokola dávno už spí když slunce zapadá.

V neděli když fotbal skončí, Jára sedí sám
v hospodě kam holky přídou, ale až bude tma,
Jára po nich smutně kouká, je pozdě, jemu se chce spát,
než se holky začnou dívat, Jára usíná.

Jára, Jára ze sokola chytá míče a chytá je pořád,
Jára, Jára ze sokola chytá balóny, po holkách čumí,
Jára, Jára ze sokola chytá míče a holky za kozy,
Jára, Jára ze sokola dávno už spí když slunce zapadá.

Všichni už jsou dávno doma, pípa netočí,
hostinský pan zvedá židle, jen Jára pořád spí,
až ho zbudí, půjde domů, dres dá ještě prát,
v neděli zas Jára - holkař v bráně bude stát.

Jára, Jára ze sokola chytá míče a chytá je pořád,
Jára, Jára ze sokola chytá balóny, po holkách čumí,
Jára, Jára ze sokola chytá míče a holky za kozy,
Jára, Jára ze sokola dávno už spí když slunce zapadá.


Bez kundomu pudu domu

Dneska koupil jsem kytku, zejtra asi budu tě mít,
až koupíš mi kytku, můžeš denně mě mít.

Ó my se máme, ó my se máme, ó my se máme - navzájem si dáme!

Zejtra koupim si kundom a asi budu tě mít,
až koupíš si kundom, můžeš denně mě mít.

Ó my se máme, ó my se máme, ó my se máme - navzájem si dáme!

Nesehnal jsem kundom, nevim co zejtra bude,
zejtra nebude vůbec nic, protože nemáš kundom, cha cha!

My se nemáme, my se nemáme, my se nemáme, navzájem si nedáme už nic.



Tři sestry - Rarity (1995)

Umění hluku


Sbírejte léčivé byliny

Na tom pražskym mostě, na tom pražskym mostě, na tom pražskym mostě konvalinka roste,
nikde ji tam neza, nikdo ji tam neza, nikdo ji tam nezalejvá, vona sama roste.
Já tam za ní pudu, zalejvat ji budu, ona se mi zazelená, já ji trhat budu!

Sbírejte léčivé byliny, natě, stonky, listy, kořeny,
sbírejte léčivé byliny, sej, za rok budeš zdravý jako řípa.

Vysoký jalovec, vysoký jalovec, vysoký jalovec, vysoký jako já,
přeskoč ho má milá, přeskoč ho má milá, přeskoč ho má milá rovnejma nohama!
Já ho nepřeskočím, já se ráda točím, na tebe šohajku zapomenout musím.

Sbírejte léčivé byliny, natě, stonky, listy, kořeny,
sbírejte léčivé byliny, sej, za rok budeš zdravý jako řípa.


Divný stavy

Venku už zas hrozně leje, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Doma pořád nikdo není a telefon nejde,
já se z toho asi zbláznim, kdy mě tohle přejde?

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

Venku je zas hrozný vedro, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Všechny ženský Na Kovárně s kamarády pijou,
já už si to asi mrsknu, já chci taky milou, jahá.

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.


Drutěva

Neumře na lásku, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
dělá jí lásku, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
píšou si dopisy, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
nevědi coby si, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva.

Sbíraj peníze, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
hledaj se nemaj se, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
smějou se a pláčou, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva,
stejně jednou umřou, Drutěva, Drutěva, ve strachu z nudy, Drutěva, Drutěva.


A bude mi blbě

Zajdu do bufetu, koupim dva párky v rohlíku,
hnedka je do sebe naperu a potom pivem zaleju.

A bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě.

Zajdu ke svý milý, ta má voči nyvý,
ale co je mi to platný, když mám břicho špatný.

A bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě.

Teď si sednu u řeky, budu koukat do vody,
nachvíli zapomenu, ale pak si vzpomenu.

Už mi neni blbě, už mi neni blbě, už mi neni blbě, už mi neni blbě.


Metalice

Beatles fuck off!
Prázdný pivo, prázdný necky, stará ženská, starý kecky,
od toho pryč utíkám k malešickým zahradám,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim, v marasmu se potácim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.

Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.


Maďarská


Nechci do ústavu

Sedim na Kovárně, piju jedno za druhym,
protože je pátek, máma vzlyká, tak co s nim?
Docent Černý mne si ruce, vlastník Mareš jakbysmet,
ještě jedno na cestu a do ústavu hned.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

V ústavu jsou paka, maj květovaný saka,
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima,
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník,
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu,
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu.
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju,
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.


Had stupid

Když tak rádio poslouchá různý věci se tam dovídá,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Že jeden milión Bulharů je jenom milión Bulharů,
ví Stupid - ou ranař zlej.

Tupej asi dost a nafouklej, lidi sere čuměj, ten je hotovej,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Had vynadal v čistírně, he he he hned kolo ved,
ten Stupid - ou ranař zlej.

I jus't fuck off!

Had Stupid pomlouvá, ty jsi drahá, ty jsi zlá,
jenom jdi slečno zlá, Doro, ty pitomá.

Had Stupid sedí si, Had Stupid leje do hlavy,
ten Stupid - ou ranař zlej.

Že jeden milión Bulharů je jenom milión Bulharů,
ví Stupid - ou ranař zlej.

Že Stupid nemá vlasy, znám ho, vím, blbče, kdyby byl holohlavej,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Jé jé jé Had Stupid ou ranař zlej.


Kovárna II.

Zas sedim tu, nemám pivo ani kořalku,
zas sedim tu, nemám pivo ani kořalku.
Možná eště přinesou, možná eště přinesou, možná eště přinesou ou ou.

Jó přinesou, možná pivo, možná kořalku,
Jó přinesou, možná pivo, možná kořalku.


Francouzká

Les samediis noirs, je vais dans les bars,
avec mes amis, on trouve une table pour s'aseoir.

Les samediis soirs, je vais dans les bars,
on rigole toute la nuit, on bavarde et jamais s'ennuie.

Et je bois de la biere ut du vin, avec mes amis la.
Et je fete la nuit jusqu'a la fin, du soirs la.

Les bars de Prague ca me plait sans blague,
surtout les bars preférés Na Kovárně et Na Bábě.

Et je bois de la biere ut du vin, avec mes amis la.
Et je fete la nuit jusqu'a la fin, du soirs la.


Brouk

Já strašně nerad chodim v noci po hlavě, vždycky se vzbudim až někde v toulavě,
sie, Siegmund Freud, jen to za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře.
V hospodě sedim a tečou mi sliny, Ivan a Pavlov, je žití milý,
elsoft mléka a pak mi dojde, tohleto neni, to co mi chybí.

Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.

Já nerad spim, mám strašlivý vize, že se se mnou houpá nahnutá věž v Pise,
všechno se mi houpá, ten strach za to může, ukážu mu dveře v tý mozkový kůře,
jsem novej romantik, v hospodě zas sedim, nádherná krajina, utěšeně hledim,
tak co to bude, sklenici mléka, takové přání šenkýře leká.

Teď už vím ..............................................,
pak moje duše dojde náhlýho klidu, velmi zavíská, když uvidí tu bídu.


Kovárna

Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.
Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.

Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, teta byla notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Muj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.


Nemocnice na kraji Braníka

Vážení kolegové a kolegyně, máme tu těžký případ, sakra. Takovýho tlustoprda, kdyby blbost nadnášela, tak by tu lítal!
Doktore Štrosmajere, himl hergot, bude řezat doktorka Čeňková, režte! Doktorko Čeňková, řežte rovně, sapristi!
Pane primáři, vadí to když pacient nedýchá? Já si myslím, že kdyby blbost nadnášela, tak by to nevadilo!
Doktorko Čeňková, řežte rovně himbajs, šůviks. No to snad, to snad neni možný, tolik krve!
Doktore Blažeji, v jednom americkém časopise jsem četl, že z cizího krev teče. To jste četl blbě, doktore Cvachu!
Doktorko Čeňková, řežte rovně, šmarjá pano plantážnice! Ale já šilhám.
Já si myslím, že nejlepší by bylo řezat vertikálně a horizontálně! Myslíte na kříž, doktore Štrosmajere. Ne! V soustředných kruzích!
Poďte se vsadit o indoprotézu, jak to dopadne. Doktore Blažeji, nechte toho a vy Cvachu, přestaňte hrát na kytaru!
Himbajs, myslím že neřežeme tu správnou nohu. Cože. Kdy blbost nadnášela, tak... Nechte toho.
To je jasné, pacient leží na zádech místo na břiše. Jak se to mohlo stát do píerouna? Měl erekci!
Kdyby blbost. Cvachu, nechte už konečně tu kytaru bejt!


Jim Morisson

Jim Morisson roztočil si algenu jako za starejch časů,
topinky s indulónou v noci chci si dát.
Z vočí si povodhrnu koudel mastnejch vlasů
a dlouhej svetr s dírou natáhnu si rád.

Jó, jó, zase je to tady, holky, kluci vlasatý a nabírá to spád.

Malá strana, tam je dobře, hostinec je náš,
konvertujem k Marxismu a Bondi je tu též,
ráno bude kocovina, vždyť to dobře znáš,
zahraj něco na kytáru a pak radši lež.

Jó, jó, zase je to tady, holky, kluci vlasatý a nabírá to spád,
jó, jó, zase je to tady, pívo teče, rumy lítaj, Vendula jde spát.

Proč mi neuděláš víc houskovejch, houskovejch knedliků, víš že vždycky jich snim
ke svíčkový aspoň pádésát, na na ná na na na na na na na na, na na ná na ná ná.


Kata pult

Na Starém městě, kousek za hradbami, má malý domek pražský kat,
o svatodušních svátcích jde za námi a snaží se nám prodávat.

Je tu pult, Kata pult, věci pro štěstí a mistr Kat,
je tu pult, Kata pult, tak honem poďte vybírat.

Na pultě leží oprátka z konopí, patřila rytíři, co včera krad,
a vedle ní je přelomené kopí, půlka je v chlapovi, co spálil hrad.

Je tu pult, Kata pult, věci pro štěstí a mistr Kat,
je tu pult, Kata pult, tak honem poďte vybírat.

Kat vydělává na tuposti lidí, na městské bráně má svůj inzerát,
šunty a šmejdy, co se těžko těžko vidí nabízí lidem, zas a rád.

Je to tady pult, je to Kata pult, provazy a hnáty, lebky, je to tady furt,
je to tady pult, je to Kata pult je to jejich starodávný oblíbený kult.



Tři sestry - Stará kovárna (1994)

Stejně mi nedokážou nic

Nežli čekat na šediny, lepší je dělat kraviny
a nalitej jak dobytek porážet doma nábytek.
Litr whisky a dva rumy, to jen tak někdo neumí.

Pětistovku dát forbesu, pět tisíc prohrát v gotesu,
pak poslat bůra manželce, co sedí doma při telce,
a co bych tak chtěl víc, stejně mi nedokážou nic...

Stejně mi nedokážou nic.

Děti hladověj v Africe, na mě zas leze opice,
Mandela řádí v JAR a já jsem zralej na malér,
a co bych tak chtěl víc, stejně mi nedokážou nic...

Stejně mi nedokážou nic.


Gel na prdel

Simpson Bart nemá trable co já, ani když mu Homer na prdel dá,
celej den mě bolí a už nevim co s tim, neposedím, celý noce na břiše spim.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Ráno když vstanu hned si zrcadla dám, tak abych viděl na ní stačim si sám,
je to tak měkká pasáž od pasu níž, zanesu do análů, že je na vobtíž.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Lubrikační gel mám tubu, lubrikační gel má smysl, s nim dál život nemá už chybu, den jak den.

Chci často gel, chci často gel na prdel...

Robert Kodym co má širák taky to zná, že rachota kovbojů je rachota zlá,
než vykouřim ráno v sedle camelek pět, moje prdel hoří jako ohnivej květ.

Chci často gel, chci často gel na prdel...


Noste pivo celou noc

Dávno mě nebaví dostávat facky, jsem totiž poslední drsnej panker,
klidně mi házejte pod nohy klacky, mám pro vás dáreček, fuck off a šáteček.
Večer maličko piva s vírou, skončím jak Cobain v hlavě s dírou.

Tohle si řikám, když příjde depina, nejspíš jsem poslední rockovej hrdina,
Večer maličko piva s vírou, pustim si jako Rotten žilou.

Noste pívo celou noc, noste pívo celou noc.

Nejspíš jsem poslední rockovej hrdina a tahle kapela je moje rodina,
večer si klidně lehnu pod pípu a skončim jak Mercury na JIPU.

Noste pívo celou noc, noste pívo celou noc.


Smějeme se ve městě

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.

Je to všechno legrace, že jsme všichni takoví,
ale to víš, to se jednou spraví, až budeš unavenej.

Dám, dám, tak ji ber ...

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.

Už to nejde napravit, co se jednou zkřivilo,
už to nejde nejde nejde, už to nejde napravit.

Smějeme se ve městě, smějeme se ve městě.


Policie vaří

Policii se nejde skrýt, když jseš nepořádník nebo moc řádíš.
Policie zná k všemu klíč, hbitě tě lapí, pak to jdou zapít.
Maji pouta, maji kvér, blbej duel, není fér,
maji pouta, maji pejsky a v arestu neni hezky.

Honěji lupiče a někdy mě, taky bezdomovce, zaběhlý ovce,
sirény hejkaj, auta to smaží, policie vaří!

Policii se nesmíš smát, když si jdou koupit pendrek do cukrárny.
Policie se musíš bát, jinak tě zacílí Mancuso zavilý.
Maji pouta, maji kvér, hloupej duel, neni fér,
mají pouta, maji pejsky a v arestu není hezky.

Honěji lupiče a někdy mě, taky bezdomovce, zaběhlý ovce,
sirény hejkaj, auta to smaží, policie vaří!


Krysy snad ji lapnou

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

potvoru zlou, holku divnou, vždyť bez ní jsem zoufalej,
zmizela mi s pankáčema ve stokách, krysy snad ji lapnou...

Já teda nevim sám proč je tak zlá, zlata dost mám a pizda nejsem,
byznys taky dobře znám a jsem sám - prý jí nudívám, krysy sand ji lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

Vrať se zpět, vrať se zpět!

Vrať se zpět než se setmí náš dům, já potom sám hodim jídlo,
co krysy jíst chtěj pod každou mříž, rozběsnim je pak spíš, krysy snad ji lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...

Po pachu běží za sebou krysy, jsou stalé větší, byly tu kdysi, už nejsou mladý, nechcípnou hlady!
Protože tvůj dech bude šířit pach a ony příjdou tvým strachem vábené, krysy snad tě lapnou...

Krysy snad ji lapnou, krysy snad ji lapnou...


Možná zejtra přijede president

Možná zejtra přijede president, ví to celej dům, já i máma,
v televizi nespěj, hysterie, policajti se mejou, nevědí která bije.
A navoněný lidi mávaj hamburgerama, navoněný lidi, to je havaj,
navoněný lidi, navoněný lidi, já to žeru, asi jsem vůl.

Soused žehlí kravatu, trefil by ho šlak, nedej bože ujít mu jeho cadillac,
v noci bude svítit slunce, všichni budem free, v pozoru bude stát i homeless poslední.
A navoněný lidi budou mávat hamburgerama, navoněný lidi, to je ten styl,
navoněný lidi, navoněný lidi, já to žeru, asi jsem cvok!

Barevnej den, barevnej sen, nejspíš konvoj doprovodim se svym mopedem
a načančanej dav mě taky bude znát a moje máma zas se bude smát.
A navoněný lidi budou mávat hamburgerama, navoněný lidi, to bude fór,
navoněný lidi, máma v zástěře, děti, jé tohle žeru!

Taky dělníci, hokynáři, podnikatelé a podvodníci, lezby, teplouši a úchyláci, policajti a Franta Sahula a papež Jan Wojtyla, kočka Kočár, Šimeček a Šárka z kopřiv, Lenka manažérka, Karel Greif, Mac Donald a Mac Driver, Franta z Propasti a taky Beethoven, Vratislav, Láďa Barták Janek, Vaclav "Bambur" Veselý a Lagyra.

Spokojenej, lepší to nebude!!


Zlatohnědá

Vzpomenu na tvoje vlasy rozstříknutý po polštáři,
obraz tvůj kreslím nejistou rukou, mý oči pláčou, zlatohnědá...

Padá sníh, u okna sedim, den se kloní, tak jako loni,
na okenní tabulky mráz tiše čárá, kytky na tvym rovu jsou zlatohnědý.

Padá listí, žlutý je slunce, mokrej podzim vybral si daň,
poslední noc nespal jsem moc, proč podzimní lásky jsou zlatohnědý?


Viva la rock

Černý mini, dlouhý nohy a bílý saka šitý na míru, dlouhý nohy, šmak benzínu, kožený gatě šitý na míru.

Prsatou holku a krvavej steak, pak sednout na motorku jó to je break,
Viva la rock, viva la rock,
pak promilovat celou noc a prospat celej den, O.K.

Štíhlý, teplý tělo lesklej chróm, rachot motoru, fousy až na balkon,
Viva la rock, viva la rock,
večer zářit na kytaru, zbytek noci propít v baru.

Desítky krásnejch buchet tancujou, milujou jenom nás a rock'n'roll,
Viva la rock, viva la rock,
chlapi se perou, servírky pudrujou.

Viva la rock, viva la rock, viva la rock, viva la rock, a to je konec úplnej.


Manglovou

Manglovou, dodávkou manglovou jedeš a už budeš mít klid.
Mongoloid, seš jako mongoloid, z prken rakve necítíš klih.
Mandlovou, tu pachuť mandlovou, nepoznal jsi, neměl's to žrát.
Mandlovou, Adinu Mandlovou nespatříš už ve filmu hrát.

Žádný - ráno jít, žádný - nádobí, žádný - štětky jen klídek, no tak - co chceš víc...

Manglovou, dodávku manglovou jedeš a už nechceš se ptát.
Manglovou, dodávku manglovou, teď už není o co se bát.
Štětky řvou, všechny tvý štětky řvou, že tu musej na pohřbu řvát.
Štětky řvou, bez sebe štětky řvou, zatím mohly někomu dát.

Skončil - výkon hrůz, černých sak a blůz, jen tvůj hrob zůstal prázdnej, však už chtěl's jen spát.

Manglovou, dodávku maglovou, Olšany jsou temnej kout.
Žonglujou, hrobníci žonglujou zpití rumem lopatkou.
Tombolou, baví se tombolou, taví zlatý zuby jak cín.
Tangovou, náladu tangovou, živý nemaj ze smrti splín.

Žil's jen málo dní, kámen - náhrobní, dá jen - štempl na bídu, to snad - čím dál víc.


Rokenról xindl

Koukej Karle kdo to sem zas přišel poznat pech,
ani jeden z nich nemá heligon nebo nějakej jinej dech,
hrajou nahlas, mladý jsou a ten vzadu je divnej dost
a než skončí písnička, my jdem na kafe, hejhou.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou ní ven.

Stříká pot mezi nářadím a Tesly hřejou jen vzduch,
sám pavouk běhá garáží, řevem těch much je hluch.
Nůžky ze tří akordů ze sítí cestu znaj,
z pavučin vlajka na kordu z osmi noh bude vlát.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou z ní ven.

Vyhnaní ze všech garáží pavouci svolali sněm,
Křižákův švagr byl škorpion, záchranu viděli v něm.
A tak povstává v bundě z vosích těl a na hlavě probůh sám
číro čerstvě vyholený, sám s mouchama hrál.

Dírou postih rokenrol síť skoro dokonalou, mouchy lezou z ní ven.

Rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról.
Rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról xindl, rokenról.



Tři sestry - Hagen Baden - Ahoj kluci (1993)

Ahoj kluci

Poslouchej a něco si dej, možná ti prachy smrděj,
nedoufej, že seš chytrej, všechno už tu bylo, nevymyslíš nic.
Mercedes a bere tě děs, má podobnej znak, jako tvoje make love,
not wary a dolary, McDonald a prachy jsou love.

Do mraků, když na mraky seš koukáš a hledáš v díře,
černej flór na hevnsdor, před branou sedí zvíře.
Je to pták a nebo snad had, Ďábel ví že je to prase,
jako ty a jako jsem já, nesmrdí rum a smrdí práce.

Mona Lisa klopí zrak, stárne a zívá, noční hlídka opilá s Rembrandtem zpívá,
James Watt mění parní stroj za z Vietnamu výstroj, ahoj kluci zašlejch dob, je soumrak a soumrak je náš.

Nelítej po světě sám, kolem jsou hezký holky,
jim je fuk jakej seš kluk, hlavně chtěj na prachách kolky.
Že maj AIDS a srdce jak ice, je nás víc a zertu jde rtem,
no tak fajn, ještě snad wine, vzpomínej jak pil jsi s čertem.

Mona Lisa klopí zrak, stárne a zívá, noční hlídka opilá s Rembrandtem zpívá,
James Watt mění parní stroj za z Vietnamu výstroj, ahoj kluci zašlejch dob, je soumrak a soumrak je náš.

Skončil čas pro blues a jazz, punk is death a lues sílí,
silnej chlap palici klap, krvavej film a éra síly.
Každej z nás čeká na svou smrt, snaží se tu nudu zkrátit,
sen je pryč, marně teď křič sedm set let nejde vrátit.

Mona Lisa klopí zrak, stárne a zívá, noční hlídka opilá s Rembrandtem zpívá,
James Watt mění parní stroj za z Vietnamu výstroj, ahoj kluci zašlejch dob, je soumrak a soumrak je náš.


Holena

Je to asi třicet dní, kdy zmizela krev poslední,
macecha zlou holku proklíná, vyčítavě hledí do klína.
Je to průšvih je to zlom, Maruška je asi v tom,
Holena ji těžko nahradí, nejstrašnější pizda v podhradí.

Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy, kde, kde, kde mý krámy jsou?

Macecha pak s Holenou Marušku ven vyženou
najít partu chlapů v lesíčku, snad pomohou dojít měsíčků.
Obelhaná belhá zpět, clonou slzí mlží svět,
Holena se smíchy potácí, dlouho nezažila legraci.

Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy?
Pánbůh s námi, kde jsou mý krámy, kde, kde, kde mý krámy jsou?


Co vás zajímá

Často jsem sám doma a vidim noční zprávy, záplavy a vida cholera,
potom policajty, jak našli kilo trávy, píseň od Davida Kollera,
další bílý maso je pro doktora Jacksona, chce bejt jako Jawa dvěstě padesát,
sexuolog tvrdí, že Frigo na mašině není velká vada, a tak jdu spát.

Haj šugaj, cirkus jede k nám, už nejsem doma sám,
haj šugaj, další novej krám, jak svojě hvězda mám,
haj šugaj, a taky už teď vim, kdy jak a kde kdo s kym,
haj šugaj, média jsou tady a já bych chtěl bejt tam!

Ráno vstanu pozdě a když jdu do lednice, po cestě si pustím rádio,
vrátil se snad Husák, né je to polednice, dívky jezdí z džípem rády jo.
Pak vylezu před dům a chytim silnej třasák, ze zdi jede dítě s nanukem,
poblíž synagogy chci si koupit časák, brána zavírá se za Mukem.

Haj šugaj, cirkus jede k nám, už nejsem doma sám,
haj šugaj, další novej krám, jak svojě hvězda mám,
haj šugaj, a taky už teď vim, kdy jak a kde kdo s kym,
haj šugaj, média jsou tady a já bych chtěl bejt tam!

Dojdu k pultu baru, kde sedí baba z novin, v rozhovoru se mnou ještě nebyla,
ale skoro s každym už napsala dost kravin, je to tak že debil střídá debila.
Teď budu lhát sobě a potom zase paní, smel cukrový vaty lagýra,
pach cirkusu pilin, oba nás živí lhaní, sólokafr, pod nos kufr zavírá.

Haj šugaj, cirkus jede k nám, už nejsem doma sám,
haj šugaj, další novej krám, jak svojě hvězda mám,
haj šugaj, a taky už teď vim, kdy jak a kde kdo s kym,
haj šugaj, média jsou tady a já bych chtěl bejt tam!


Voko, Marie

Doma sem řek, že jdu do kina, stokrát jsem se už proklínal,
starej čert mi napískal, abych tam šel a zase hrál voko, Marie.

Vážně jsem tě chtěl překvapit, vyhrát, Vlastu ti předplatit,
patnáct šestnáct, někdy trop, je jenom jeden správnej strop voko, Marie.

Pak už jsem chtěl jen zpátky vklad, ze sumy v banku by neměl hlad
deset let žádnej somálec, dvacet je málo, padá klec, voko, Marie.

Kohout třikrát kokrhá, ze zoufalství roztrhám karty svý snad cinknutý,
a jak kohout kokrhal, myslim že kdybych poker hrál, snad možná čert ví.

V půlnoci začal padat list, z rádia v koutě syčel twist,
bylo to vážně o prsa, chlap od SA měl dvě esa, já voko, Marie.

Ve čtyři ráno rozbil bank jedenadvacet řezník Lang,
já doufám, že ho sama znáš, jemu teď patříš ty i dům náš, voko , Marie.

Věřím sám, že tě nebije, když z cizinecký legie
píšu ti jak mám tě rád, v džungli je klid a tak jdu hrát voko, Marie.

Kohout třikrát kokrhá, ze zoufalství roztrhám karty svý snad cinknutý,
a jak kohout kokrhal, myslim že kdybych poker hrál, snad možná čert ví.


eSeRóčko

On ve svý kanceláři v klidu házel šipky,
na starý projekty se snášel nový prach,
občas se napil piva nebo krmil rybky
a s prstem v nose čekal na konečný krach.

Pak přišel domů a v předsíni se nezul,
lehnul si na kanape, koukal do stěny,
manželka skučela jak poraněný nazgúl,
na nose blejskaly se brejle kostěný.

Něměl v sobě násilí, a tak to celkem snášel,
až teprv k večeru poprvé promluvil,
stoupnuv si na kanape, přemoh lehký kašel
a všechno ze sebe vyřval do ticha vil.

Sám doufal v izolaci stát, nechtěl na nic odpovídat a na nic se ptát,
rád zíval a dlouho chtěl spát, jenže prachy došly, a tak musel z gauče vstát.

Byl duchem zpátky a věděl co má dělat,
teď už v nich neviděl jen zrůdy zkažený.
S každym dalšim miliónem začínaly bělat,
chodil s nima na tenis a smál se na ženy.

V hospodě vyřizoval byznys eseróčka,
na stole u Karafy zvonil telefon.
Sekretářce ve výstřihu hledal rybí očka
a úhoř na talíři odkryl skeleton.

Sám doufal v izolaci stát, nechtěl na nic odpovídat a na nic se ptát,
rád zíval a dlouho chtěl spát, jenže prachy došly, a tak musel z gauče vstát.


Clousseau

Proč měl tvuj mažel vztek, byl bledej a pot z něj tek,
teď radši chlastá na rohu s intenzivnim pocitem čerstvejch parohů.

Řeklas mu že spolu spíme, občas a všichni to víme,
tomu chlapovi snad vadí, když se takhle hodně dva lidi rádi maj.

Už zas propitý dvě kila, pak třas a mescalla tequila,
autem někam do Břevnova, potom chceme spolu jako vždycky znova spát.

Nikdo ti nesežere, že s ní chceš jen k sobě zádama spát,
vybral sisi blbou dobu a blbej den pro cit, lásku a řád,
upadneš do morálek dubovejch den, tam chtíč může tě hřát,
až budeš zpitomělej jako jelen, v cizích náručích spát.

Sundej si kalhoty, boty, pak dál, dobře znáš svuj motiv,
ve dvou pod peřinou nahý, prdelema k sobě a ani se nehýbat.

Tohle je asi vrchol citu, kůží vnímám jestli jsi tu,
lesní panna a Toman, mozek mi víří, přichází Onan blíž.

Tak dej sex trochu od emocí, jen tak se chráníš před nemocí,
ať chlap a nebo jenom žena, každá bytost může nakažená virem být.

Nikdo ti nesežere, že s ní chceš jen k sobě zádama spát,
vybral sisi blbou dobu a blbej den pro cit, lásku a řád,
upadneš do morálek dubovejch den, tam chtíč může tě hřát,
až budeš zpitomělej jako jelen, v cizích náručích spát.


Dýměják

Padá listí stromů, je zas vojny čas, dopisama domů, v noci stírat slzy z řas,
pochodovat s kvérem, sborka, bosorka, takhle trávit dny a v zimě, v dešti, za horka.
Jak to ale navlíct, až přijdou odvody, zdravej jsem jak řípa, nemám rodinný důvody,
pak jsem dostal nápad s kožní nemocí, nechám si jí vykérovat, léčí se kremací.

Ráno pak na obvodní na vojenský správě, svlík jsem se do trenek a lakmus počůral,
major čet ve spisech a říkal že zlej dráb je a já mu kérku suchý lepry ukázal,
hrozně se zachechtal a rozepnul si límec a já jsem cítil, že mou modrou si čert vzal.
Co tam major měl, co tam major měl, co tam major měl, no to byl dýmějovej mor!

Říkal že už dávno, když na vojnu měl jít, byl Vyšehradskej jezdec a chtěl zůstat tam a pít,
jeden pener z Růžku, co seděl před válkou za dva rumy kéroval a žil jen zahálkou.

Major nebyl major, jen hodně mladej kluk, nechal si sjet dýměják a zkroutil se jak luk,
byl si téměř jistej, že z vojny pude pryč, třiset let už krade řízky, v pátek hraje bridž.

Ráno pak na obvodní na vojenský správě, svlíknul si podvíkačky, do skla načůral,
major čet ve spisech a říkal že zlej dráb je a jezdec kérku dýmějáku ukázal,
major ze zachechtal abylo vidět ústa, naprosto bez zubů a dáseň samou krev.
Co tam major měl, co tam major měl, co tam major měl, no to byl scorbut kerděje.


Vlkodlaci

Nohy má křivý a paže jeden dluhej hnát,
nestyděl se přijít, kam až chce svou drzost hnát,
Komtesu žádá o ruku, je šerednej jak hejno vran,
na jeho bílou paruku se valí posměch v dešti ran.

S vlkodlaky netančí, nemá to ráda, často má chuť na kančí, na zámku strádá,
hrabě maso odpírá, zvířátka chrání, Komtesa se ubírá k domečku v stráni.

Po baltech se toulá a slzy kanou po víčkách,
zatím hajný Moula s komtesou tančí při svíčkách,
v troubě kusy laně, komtese oči divě žhnou,
za srnčí na smetaně panenství je almužnou.

S vlkodlaky netančí, nemá to ráda, často má chuť na kančí, na zámku strádá,
hrabě maso odpírá, zvířátka chrání, Komtesa se ubírá k domečku v stráni.

Dveře otevírá, vidí obraz nahých těl,
romantiku stírá ohlodaných kostí běl,
pach srnčí krve láká, komtesu už dávno chtěl,
polibek vlkodlaka na tepnách se dlouze chvěl.

Vlkodlak s ní netančí, nerad jí trápí, jeho láska nekončí, brousí si drápy,
srnčí maso odpírá, zvířátka chrání, lebku spárem otvírá, měkká je v skráních.


Harýk v krabici

Chtěl mít Harley Davidson, když viděl Petra Fondu, neměl ale peníze i když šáh do všech fondů,
uvázal si s lebkou šátek k hárlejářský čepici, a pak jednou přines domu zadní kolo v krabici.

Vymyslel že postaví si veterána z dílů, jenže byl furt unavenej a neměl ruce k dílu,
vyhlásil pak mezi kluky, že vyjíždí v máji, neřekl však letopočet, a tak je to v háji.

Když ráno vstává Harýka v krabici,
do glancu dává Harýka v krabici,
součástky střádá na Harýka v krabici,
doba si žádá Harýka v krabici.

Jeho touze po stroji se smáli lidi místy, nedbal jich a zaníceně sháněl další písty,
chlapi tahaj do postele zbrusu hezký dívky, on v ložnici pod peřinou má startér a cívky.

Když ráno vstává Harýka v krabici,
do glancu dává Harýka v krabici,
součástky střádá na Harýka v krabici,
doba si žádá Harýka v krabici.


Brüsle

Tak pojď dál a řekni co chceš, kočku zlou a cvičenou veš,
nebo koule skleněný, každý přání splněný.
Nestůj tam jak dřevěnej král, řekni co chceš a jdi zas dál,
babizna dnes nemá čas, strojí s Jendou hodokvas.

Starej král je v depresi, když nad lesy letí drak.

Poradí a lacino jak na všechny hlavy se porazí drak,
aby nežral princezny a náhodný pocestný.
Za tu svou radu jen chce Mařenu tlustou strčit do pece,
Jenda má slabou kostřičku, těžko zvedá sestřičku.

Starej král je v depresi, když nad lesy letí drak.
Debila Honzu to nedeptá, když se pozeptá babích jag.

Poradím ti jak se snadno zničí drak, bez úhony oděvu a jak promluvit na děvu,
možná je to princezna a to je těžko rozeznat, když sedí na ní drak a ty máš blbej zrak.

Vykroč pravou vpřed, drak má tvrdej vřed,
tvrdej vřed má střed pletence dračích střev.

A v tom místě zraň, to nemá ráda saň, pomine strach ze saně až uvážeš jí na laně,
odvezeš jí doklece, ze který utéct není kam, pak pomůžeš mi do pece strčit i hajzla Jeníka.

Vykroč pravou vpřed, drak má tvrdej vřed,
tvrdej vřed má střed pletence dračích střev.
Starej král je v depresi, když nad lesy letí drak.
Debila Honzu to nedeptá, když se pozeptá babích jag.


Asie

Po létech nudy tady na rovinách, ráno vstal, opustil highschool,
v letadle složil hlavu na novinách, vzbudil se, vystoupil v Thajsku,
uviděl na bazaru divadlo hrát, čínskej drak a černej nindža
a začal divnej východ natvrdo brát, hodně čet brak českej inža.

Hierarchie, velký gesta, pašeráci drog, tak to je Asie,
špinavej hotel, vagínšou, makovej grog, tak to je Asie,
v Radlicích u videa Asie se zdála líp než asi je,
bez knedlíků, bez piva a bambusovej hrob, tak to je Asie.

V horském chrámu taoistů bydlí jen ruská posádka,
vodka skrápí obětní stůl, v podzemí končí pohádka,
marně říká, že je tu sám, malej cep na kůži skřípe,
hloupej inža prokleje chrám, vlastní film, smutný je příběh.

Hierarchie, velký gesta, pašeráci drog, tak to je Asie,
špinavej hotel, vagínšou, makovej grog, tak to je Asie,
v Radlicích u videa Asie se zdála líp než asi je,
bez knedlíků, bez piva a bambusovej hrob, tak to je Asie.


Fichtl

Ráno se vzbudíš a už vidíš že to bude zase pitomej den,
v budíku péro není tvrdší než to tvoje, zas už je to tejden,
manželka nad kafem se tváří stejně blbě jako třešňovej džem,
fakani okolo jsou počítadlem dní kdy sexu vložila šém.

V práci šéf naznačí, že tvoje místo ode dneška neni volný,
ta nová holka za tvym stolem stačila ho vojet během dvou dní,
když přijdeš domů, najdeš starou jak ji píchá chlap, cos šachy s nim hrál,
potichu zavřeš a jdeš dolů městem smutnej černej matovej král.

Ze šichty na šichtu pospícháš na fichtlu, ke ksichtu na šlichtu furt a furt.

V hospodě u řeky pak najdeš chlapy, co jsou na tom jako ty sám,
možná znáš jejich ženy líp než oni, s touhle vloni, sedni si k nám,
trochu se tu vožereš a sbalíš bábu vod kulábru, každej ji zná,
ráno pak z brlohu zas domů děti, řeči, slabost bude tě hnát.

Ze šichty na šichtu pospícháš na fichtlu, ke ksichtu na šlichtu furt a furt.


Etuda



Tři sestry - Švédská trojka (1993)

Pijánovka

Na highwayi číslo jedna vyjetejma kolejema,
v pachu nafty, svíček, prachu, jezděj trucky beze strachu,
možná potkáš cestou Láďu, jak žene svuj dravej bus,
svojí starou rychlou káru, který říká autobus.
V Průhonicích vezme plnou, na padesátym spláchne kolou
rybu, kterou snědl celou smaženou, jen trochu leklou.

Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!

U Humpolce v příkrym kopci často bouraj politici,
Láďa vždycky zapálí si Camelku, jak dobrodruzi,
u Křížů si koupí žvejku, velkej stejk a pěknou holku,
na cestě je chlapům smutno, zvlášť když nemaj rychlou ruku.
Každej řidič má svůj příběh, někdo prchá před osudem,
někdo zdrhá před svou starou, neboť ztratil prachy s vírou.

Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!

Láďa nosí ve svym srdci příběh černej, jako krtci,
plnej zrady, krve, pěstí, závisti a nenávisti,
jeho příběh je tak krutej, že je ze všech nejkrutější,
že ho Láďa nosí v sobě a zemře s nim ve svym hrobě.
A tak končí tahle píseň o Láďovi s autobusem,
jeho příběh my neznáme, a tak o něm nezpíváme!

Highway číslo 1 a po ní jede king, Láďa jede autobusem, je fuck highway king!


Aparát

Nemůžem za to že máme silnej aparát,
proto vás tu teďka budem srát a srát.
Za ty prachy jen pár minut budem hrát,
pořád je to lepší než jít prcovat.

Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady YEAH!

Dokola furt tři akordy budem hrát,
autobusem jezdit, po hotelích spát,
kořalkou se vožrat, holky vopíchat,
nejdřív se nadlabat, pak vem to ďas!

Už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady, už jsme tady YEÁÁÁCH!


Lidojedi

Naše skvělá kapela pracující v osvětě,
z venkova se vracela, přemmýšlela o světě.
Jednou přilít holub a na noze měl dopis,
psal ho Emil Holub a na koncert nás zval.
Nemáme strach z tůry, navštívíme Zanzibar,
sjedem černý hůry, vypijem každej bar.

Jezdíme hrát do světa, z konzervy žerem párky, sláva naše rozkvétá, koupíme holkám dárky,
di do vole prdele, Emile, starej sráči, tváříme se kysele, u kůlu jak zavináči.

Přijeli jsme do Afriky, nikde žádnej kulturák,
upadli jsme do intriky, ten Holub je pračurák.
Nenechaj nás asi zahrát, co je to za smůlu,
ve chvíli z liján špagát poutá soubor ke kůlu.
V kotli se voda vaří, šaman je kanibal,
koncert se nevydaří, nebude ani bál.

Jezdíme hrát do světa, z konzervy žerem párky, sláva naše rozkvétá, koupíme holkám dárky,
di do vole prdele, Emile, starej sráči, tváříme se kysele, u kůlu jak zavináči.

Divoši si preludují písně Karla Gotta,
jinou hudbu nesledují, jen svýho interpreta,
toho nikdy nesežerou, je to jejich sfinga,
opodál pod skalou šerou leží kosti Stinga.

Jezdíme hrát do světa, z konzervy žerem párky, sláva naše rozkvétá, koupíme holkám dárky,
di do vole prdele, Emile, starej sráči, tváříme se kysele, u kůlu jak zavináči.


Dechovka

Naše skvělá kapela, pracující v osvětě z venkova se vracela, přemýšlela o světě.


Namol pít

Zase sedim v hospodě a dochází mi pivo,
kluci mě pěkně serou, že furt plný maj,
pod pípou se válí chlap, z kapsy mu čouhá kilo,
rychle mu ho vyčóruju, budu tady chlastat.

Pít, pít, namol pít, už je večer šérý, Griotku a Sherry,
pít, pít, namol pít, už je večer šérý, Griotku a Sherry - RUM!

Zavírá se hospoda, tak nemáme co dělat,
koupíme si lahváče a pudem někam pít,
pak přídeme k Magorům a dostaneme žízeň,
tetička nás vyprovodí: Koukejte mazat pryč!

Pít, pít, namol pít, už je večer šérý, Griotku a Sherry,
pít, pít, namol pít, už je večer šérý, Griotku a Sherry - RUM!


Česká hospoda

Ptáš se tisíckrát, jestli má to cenu, jak tě mám rád,
nevím, jak říct, že od doby co tě znám, jsem sám.
Nebreč, nekvílej, nemá to cenu, život je zlej,
poslouchej chvíli, poslouchej co ti chci říct a dát.

Lžou, lidi si lžou, řeči se točí, je to jen žert, lžem, my si lžem, je to tak lepší, lásku vzal čert,
sme dva různý lidi, tak se smiř s tím, z keců plnejch lásky valí se dým, seš matka mých dětí, nikdy nic víc,
no tak to pochop, když teď už to víš!

Tak ti dávám peníze, k vánocům kožich, k svátku řetízek,
řekni mi prosím, kdo by se staral líp než já?
Kup si vibrátor, může bejt Bimbo nebo Diktátor,
soused se ti líbí, jenom ať slipy mý nenosí.

Lžou, lidi si lžou, řeči se točí, je to jen žert, lžem, my si lžem, je to tak lepší, lásku vzal čert,
sme dva různý lidi, tak se smiř s tím, z keců plnejch lásky valí se dým, seš matka mých dětí, nikdy nic víc,
no tak to pochop, když teď už to víš!


Ženy v ohňový zemi

Jó ty holky český, ty jsou tak hezký, švaj rum, švaj šoust,
ale to nic neni v porovnání s děvami těmi v ohňové zemi, švaj šoust.


Tragédie v JRD Čifárie

Takže příznivou zprávu o písni, nebudou čtyry, ale pět.
Tuhle písničku všichni znáte.

Kde je Laco, i don't know,
kde je Fero, i don't know,
kde je Jožo, i don't know,
kde jsou všichni?

Nak nak nakydej tenhle hnůj.

Kdo uklidí na poli?
Kdo podojí v maštali?
Kdo nahodí traktory?
Jenom ty, ty's tu zbyl!

Nak nak nakydej tenhle hnůj.


Balada

Kdyby ste měli zapalovač a mohli dělat, tak by to bylo dost dobrý!

Bydlel na koci města, kluk jako ty, dvě ruce, dvě nohy, jedno péro, jedna hlava a již od dětství měl nejoblíbenějšího kamaráda Lojzu, s kterým chytali čolky, spolu vopíchali první holku, spolu sežrali prvního psa a slíbili si kamarádství na život a na smrt, jak už to tak chodívá na malých vesnicích mezi nedospělými hochy. Vše se zdálo být krásné a čisté, než se na vesnici zjevila krásná podučitelka Pyzducha, která oboum chlapcům učarovala, přesto si však rozťali žíly a stvrdili svou krví přísahu, že nikdy se jí nedotknou a Petr si pořád eště zpíval:

Kunratice - malá ves, ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká.

Všechno se zvrátilo jednoho pozdního odpoledne, kdy v místní sokolovně hrála pokleslá zábavová skupina. Oba hoši se tam chystali a slíbili si, že si spolu popijí a pokoukají na taneční páry, když je ty holky nezajímaj. Petr se zdržel v kravíně, kde dojil malá selata a když se vvrátil o něco později a dal si dvojitý rum, skrze clonu temné říčanské lahoviny viděl, jak uprostřed tanečního parketu vytáčí sólo Lojza s Pyzduchou, tělo na tělo a přes fialové džínové oblečky elpo se valí semeno, láva, smegma, magma do bot. Jakmile toto spatřil, odmrštil prázdnou sklenici a jedním skokem se utkal na život a na smrt se svým přítelem. Jelikož byl posílen z dojení selat, hladce ho přemohl a rozťal mu lebku prázdným panákem. Znáte jak to končí, zamřížovaný anton, rychlá pomoc dobrovolného hasičstva a už ho vedou álejí opadaných hrušní k pankráckému kopečku a ještě skrze to okénko Petr sebral tolik síly, že zpíval:

Kunratice - malá ves, ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíká.

Dohra je krátká, jak tomu bývá u podobných příběhů, soud byl nestraný, tvrdý, drsný a spravedlivý, a tak jednoho rána než kohout zakokrhal přišla koorta mongoloidů a vyvedla Petra po čerstvě ohoblovaných dobových fošnách tam, kde je to temné propadlo s konopným lasem. Skrze střepy nasypané na zdi okolo pankráckého vězení viděl mihotat, ligotat, blištit a třpitit se slunéčko, které vycházelo v jasných červánkách a než se zhoupl, naposledy zpíval:

Kunratice - malá ves, ukrad bábě kundu pes, bába křičí naříká, že pes s kundou utíkááááájejejéééááááoúúú.


Představovačka

Ať žije po vzoru slavných kapel, jako zejména Vitacit a Kern, je potřeba představit vám nájemné muzikanty, kteří v součastný době tvoří Tři sestry. Začneme z kraje, muzikanti vám zahrají sóla příslušných parte: kytara - Nikotýn, harmón - Sup, kapelník - inženýr Magor, bubenýřina Hadr a křičí a na flašinet hraje slepý flašinetář Lou Fanánek Hagen.


Plesový ráno

Dlouho tě chci ukázat všem klukům z naší školy,
oni nevěří mi, že už holku mám.
Proto jsme tu na plese a pijem vodky, koly,
a na ságo táta tango hraje nám.
I profesor chemie už vidí, že mám holku,
spolu tancujeme maturitní džajv.
Pak si sednem do kouta a když začnou hrát polku
ságo není nutný věci chytaj drajv.

Plesový ráno, dědci plivou do korpusu, maj vesty zelený i náš táta ji má,
plesový ráno právě ti dává pusu, mám slzy ve vočích, vim co to znamená.

Zamykáš se s táto v šatně a já tonu v nářku,
můj sen velký lásky k ránu odlétá.
Na ex piju velkou vodku, líbám ruštinářku,
bude na matůru učit mě do léta.

Plesový ráno, dědci plivou do korpusu, maj vesty zelený i náš táta ji má,
plesový ráno právě ti dává pusu, mám slzy ve vočích, vim co to znamená.


Maminka

Když přídu v noci domů, na plotně neni žrádlo,
v lednici vinnej ocet a ve vaničce sádlo,
na šňůrách nevisí, v koupelně hnije prádlo,
ty ležíš pod pohovkou, zlitá jako brok!

Padá popel z cigaret na župan s tulipány,
pod Vlastou usínáš a mě nevnímáš,
marně se snažíš dočíst, jak se maj chovat mámy,
nikdy's to nevěděla, tak tě proklínám dirty mum!

Zas tejráš celou partu, mě, ségru a i tátu,
já na to nemám nervy, bydlim na internátu,
přijedu na vánoce, ty visíš na špagátu,
není to ze zoufalství, chceš nás potrestat.

Padá hlína z hrstiček na novou černou rakev,
do ticha Řeháčkových kanců duní marš,
nad hlavou bouchá sada silvestrovských raket,
dívám se na tátu a v očích je to tam: TEĎ KLID MÁM!


Boule

Na podzim padá splín a taky listí,
švestky jsou modrý a se starou bowli vaříme.
Žebřík je slizký a bývá hodně kluzký,
když spadnu dolů, těžko chytám ztracenej dech.

Když piješ dost bowlí, čert vem bouli.

Z vobrazů bledej ksicht - na sebe koukám,
dieta hnusná a kosti mi drží zinkoklih,
v neděli zas příjde za mnou moje stará,
přinese bowli, žeru švestky a piju líh.

Když piješ dost bowlí, čert vem bouli.

Na podzim, každej rok, furt je to stejný,
sádrovej krunýř všude až do vánoc mám,
možná se to jednou do budoucna změní,
až budou růst švestky jak rybíz na keřích.

Když piješ dost bowlí, čert vem bouli.


Večerníček

Láďa miluje Máňu, Karel je estébák, zkaženej vzduch, pod nápisem KSČ vidíme,
že Hagen a Landa je bůh.

Was ist das Unter den Linden, das ist eine Mädchen,
diagnosen kunden pinden, so wie lakmus ficken,
die hat grose Kombjake, aber Totenhosen,
wieviel Kunden hast du Heute Nachmittag zu essen?
Die hat Pistol operzeitung, herzliche wilkommen,
hat geleren oberzeitung Come on baby, kommen!

Láďa miluje Máňu, Karel je estébák, zkaženej vzduch, pod nápisem KSČ vidíme,
že Hagen a Landa je píča.


O melouny boj

V sále řízná polka zní, holky jsou hned zábavný,
to se ví že vážně maj, všechno co maj mít.
Jarka s Járou tancuje, on ji tajně miluje,
v stodole si láduje její melouny.

O melouny boj, o melouny bóóój, o melouny boj, o melouny boj.

Škvírou v trámu sleduje Karel dění v stodole,
to jsou věci náramný, co v slámě vidí.
Šmátrá se kolem zdí, šukající oba bzdí,
podporují mazání, není k ustání.

O melouny boj, o melouny bóóój, o melouny boj, o melouny boj.

Jára s Karlem soupeří, kdo Jarku osouloží,
ve stodole pod slámou, snad ji při tom nezlámou!

O melouny boj, o melouny bóóój, o melouny boj, o melouny boj.
Ještě si dám rum.


Metalice II.

Tak už mi neopakuj že se se mnou bojíš a víc se nerozpakuj v noci se mnou jít,
není to žádná hrůza šibeniční kopec, provazy z oběšenců sviští vichřicí,
tak neboj se pod popravčím kůlem se mnou stát, jsem jenom trochu jinej, stejně tě mám rád.

V noci pod postelí má doupě vlkodlak, zase mi za krkem sedí houfy ježibab,
škrábou mě nehtama, vokusujou zubama, jsou celý zelený, kocovinu mám.

Když vítr ustane, tak kostlivci nechřestí, Alzůna postane pak kořen neřesti,
už zejtra jsou dušičky a dneska Helloween a sabbat a košťata z prasečích štětin,
a neměř si pořád kardiogram, když díváš se v plamenech na pentagram.

V noci pod postelí má doupě vlkodlak, zase mi za krkem sedí houfy ježibab,
škrábou mě nehtama, vokusujou zubama, jsou celý zelený, kocovinu mám.


Kovárna III.

Zavřeli nám Kovárnu a dozněl zvuk kovadlin,
dědci krměj holuby a nevylejzaj z nor,
holky jsou hubený a kozy maj povadlý,
smutný voči turistů, co přijíždějí z hor.

Zavřeli nám Kovárnu a dozněl zvuk kovadlin,
dědci krměj holuby a nevylejzaj z nor,
kozy jsou hubený a holky je maj povadlý,
smutný voči turistů, co přijíždějí z hor.

Je to sice pakárna, že tu neni Kovárna, jsou však nový hospody, kam můžem chodit pít,
zpátky se to nedá vzít, dlouho nám v uších bude znít, cinkali jsme klíčema, chtěli restituce mít!

Tam kde sme dřív chlastali by měl stát novej hotel,
v Bráníku pěst na voko v prostřed rozvalin,
nám vůbec nevadí však novejch časů model,
v hotelu na baru zazní zvuk kovadlin!

Je to sice pakárna, že tu neni Kovárna, jsou však nový hospody, kam můžem chodit pít,
zpátky se to nedá vzít, dlouho nám v uších bude znít, cinkali jsme klíčema, chtěli restituce mít!

Dědci pijou panáky a pečou hnusný holuby, kozy na vrch hlavy, maj turisti vzor.


Dodo a Dude

Máváš mi z parníku tmou, jedeš někam pryč za snem a za duhou,
dáváš mi poslední sbohem a odjíždíš někam v dál a v dál.
Rád byl bych topičem tvým někde nad hlavou s tebou nad palubou,
smutek musim zapít ve svý milý hospodě.

Ná ná na na na ná ná na na ná na ná na na na na na ná...

Řeky tečou různým směrem a ty mě dnes opouštš,
jenže jedeš po moři, a tak nevím jestli tě chytí teplý golfský proud.
Možná za pár let se můžem znovu sejít třeba na Havaji sami sam,
dáme si cukr, kávu, limonádu, čaj, rum BUM!

Ná ná na na na ná ná na na ná na ná na na na na na ná...

Heleďte se, my už umíme akorát úplné hovno...



Tři sestry - Hagen Baden (1992)

Kanovník lakomý

Narváno v pavlačích, děvky se tlačí,
kanovník lakomý se stydí a nedá si říct.
Zabrána do zboží, babice radí,
tahleta nekouří a druhá nesmí moc pít.
Za bránou ve hloží dívenka klečí,
kanovník ke hvězdám civí a nemá co říct.
Ráno naznačí, že už se platí,
furt je to takový, když svatý musí to mít.

Nechodí do kina, v kostele chce spát, bordelům do klína prachy cpát a cpát!


Kawasaki

Nad Libercem sněží, je to hnusnej kraj,
Tomáš Hájíček je však svěží motorkář.
Jezdit v zimě může, soli je odolný,
dva metry těla, voblek z kůže bytelný.

V Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená, v Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená,
v Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená, Hubertice naříká, že je pro něj jediná Kawasaki zelená.

Když policajti staví, Hájíček jede pryč,
jezdit rychle ho totiž baví, dvěstě a víc,
nikdo ho nedohoní, motorku tuhle znaj,
v okresu barvou, počtem koní je jediná.

V Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená, v Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená,
v Ještěd kola zatíná na okrese jediná Kawasaki zelená, Hubertice naříká, že je pro něj jediná Kawasaki zelená.


Lízing

Z podnikání zajímá mě asi jenom lízing,
zavání to erotikou pořád na to myslim.
Z erotických kabin potácí se stařeny,
nedočkavou frontou budou k zemi sraženy.

Plechovky piv nám rozdávej a rozsviť světla sexshopů, ve stínu gumovejch frasů, co visej kolem ze stropu
já dělám si tady lízing, mám tu takovej lízing, ráno i v poledne lízing, udělej mi taky lízing.

Co se stydíš před gumovou nufouknutou družkou,
pro orály hulihlava s ordinérní držkou.
Nesnaž se mi namluvit, že frigidní je ona,
kapičky ze špaňelskejch much udělaj i slona.

Plechovky piv nám rozdávej a rozsviť světla sexshopů, ve stínu gumovejch prsů, co visej kolem ze stropu
já dělám si tady lízing, ráno i v poledne lízing, za bůra v kabině lízing, mám tu takovej lízing.
u Píši v sexshopu lízing, za bůra v kabině lízing, ráno i v poledne lízing, lízing, lízing, lízing.


Hranastát

Nezávislý noviny a noví disidenti vystoupili z podzemí všech komisí a výborů,
demonstrace v ulicích, poradců prezidenti, jo čert ví, kdo pujde nahoru.
Já jsem z toho unavenej a na hajzlu když sedim, radši nečtu noviny, pak na kusy je trhám,
prohlížim si prospekty když balim starej baťoh, já chci pryč, už chci bejt za vodou.

Hranastát, vlci chtěj žrát a kozy brát, pochcípat,
i já chci hrát, na sněmu spát, nepracovat, prachy brát.

Národnostní tahanice, podnikání, byty, tisíc novejch problémů a deset tisíc starejch,
levicový rádio a levicový plátky, jaká je televize hádej.
Jak rozmetat strukturu mnu po hospodách bradu, už jsem si to rozmyslel a vzkážu po Radce,
která meje nádobí na druhym dvoře hradu, já jsem tu destrukční poradce.

Hranastát, vlci chtěj žrát a kozy brát, pochcípat,
i já chci hrát, na sněmu spát, nepracovat, prachy brát.


Šílená

Kdo se má pořád na ty ksichty dívat, když ráno přídeš z hospody,
jak se chceš aspoň chvíli přestat kývat, na sobě kabát z vostudy.
Kdo se má pořád na ty ksichty dívat, v perníku jedeš na kila,
přestala jsi se včera v noci hýbat, mrzí mě žes to přežila.

Šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená,
šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená.

Nechci už dál v noci vstávat, kličkovat proudem zvratků tvých,
celej den kolem s hadrem skákat, tak si seber ten svuj crack, a di pryč!
Nechci už s vlkodlakem postel sdílet, pach smrti z tebe na mě dejch,
bojím se jak skončí tvůj další výlet do světa slonů růžovejch.

Šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená,
šílená, vždyť ty si šílená, vždyť ty si šílená, jedem zkažená.


Monitor

Kufr z kůže temné barvy drží bílá ruka,
s obličejem moučný larvy, zase někde ťuká,
flekatej jak maskáč, ksicht v bundě kožený,
na zdraví to odskáče, je prací zmožený.

Pořád si jen faxujou z Kampy na Kampu,
možná i mě přefaxnou z Kampy na Kampu.
Fax me tender Pepo, fax me tender Marcelo, fax me tender Láďo, fax me tender Monitor.

Občas zařve na obě sekretářky a vrčí,
že nemá čas jít na oběd a v žaludku mu kručí,
vředy z řepných marmelád, propích lucifer,
podnikatel chcípnul mlád, blázen do cifer.

Pořád si jen faxujou z Kampy na Kampu,
možná i mě přefaxnou z Kampy na Kampu.
Fax me tender Pepo, fax me tender Marcelo, fax me tender Láďo, fax me tender Monitor.


Hej, Mistře

Je to hrozný trest, na slečnu čekám,
koukají mi šle a mindráky mám.
Čekání je zbytečný v Bráníku na konečný,
po hodině a čtvrt žízeň dostávám.

Přijela tramvaj, tak na Kovárnu spěchám,
tam kde točí pivo Láďa, no tak chlape jeď!
Rychleji a rychleji se kola točí, hlomozí,
na zastávce Modřanská jsem první ve dveřích.

Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!
Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!

Ač jsem chtěl jít na večeři, teď u pípy jsem,
měl jsem trochu jiný spády, než se sklonil den.
Co s načatým večerem, nejspíš se tu vožerem,
Láďa nosí pivo dál, na záchod sem vstal.

Další pivo na stole mám, přemítám co s ním,
kdyby byla dochvilnější, tak tu nesedím.
Ač jsem se chtěl milovat, radši jsem si šel zakovat,
zapomenout na to, že tě znám.

Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!
Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!

Sedim v rohu hospody a větrák tiše hučí,
vůbec nejsem veselý, povětšinou mlčím.
To to zase dopadlo, spil jsem se jak námořník,
potom venku na ulici praštil jsem se o chodník.

Nepůjdu už na Kovárnu dříve nežli zítra,
potřebuji aby moje hlava byla chytrá.
Na konverzaci se slečnou, hodnou ale netečnou,
kde jsem nechal ten svuj rozum stát?

Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!
Pivo mistře hej, pivo rychle toč, pivo mistře mi dej!


Pidlikačka

Z předsednictva ROIky je slyšet nářek spojky,
skinhedi zas řáděj a nás cikány mlátěj,
no tak poďte kluci, vememe si kosy, nemůžem to takhle nechat bejt.

Hlouček mladejch skinů chyt rasistickou slinu,
cikáni zas řáděj a bílý kluky mlátěj,
no tak poďte kluci, vememe si klacky, nemůžem to takhle nechat bejt.

Slyšte pane Ščuka, Eržika gádžu šuká,
kouří za dvě kila, a mě nezaplatila,
no tak to je štětka dobrá každá pětka, nemůžem to takhle nechat bejt.

Policajti tvrdí, že to všechno smrdí,
lepší je to nechat a na strážnici čekat,
ať si venku kvílej, černej jako bílej, navzájem si dělaj z držky prejt.


Průša

Z hospody na návsi je slyšet polku, jů dů dů dů dů,
v úplňku na hrázi v křoví se krčí, jů dů dů dů dů,
posedlý potřebou chytit si holku, jů dů dů dů dů,
funí do rákosí a temně vrčí, jů dů dů dů dů. Ho ho.

Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.

Skončila zábava, Růža se vrací, Průša je úchyl,
sama jde po hrázi a nemá strach, Průša je úchyl,
tlustá a opilá chvílemi zvrací, Průša je úchyl,
častěji upadne, polyká prach, Průša je úchyl.

Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.

Teď došla k Průšovi mátoha tlustá, Průša je úchyl,
deviant útočí, mizí s ní v píru, Průša je úchyl,
drtí jí ňadra a líže ústa, Průša je úchyl,
hledá kde nechal tesař díru, Průša je úchyl.

Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.

Průša už usíná ukojen doma, Průša je úchyl.
Naplněn pocitem jaký maj rváči, Průša je úchyl.
Růženu opouští lihové koma, Průša je úchyl.
Nic neví k domovu po hrázi kráčí, Průša je úchyl.

Stejně si samy za to holky můžou, že nechtěj chodit bosy s Petrem Průšou,
tak to skusil aspoň s tou blbou Růžou, pod rouškou násilí tmou, tmou, tmou, tmou.


Vánoce

Na konci vesnice stojí náš barák, zase sou vánoční svátky,
na míse s cukrovim poslední burák, co přines Lojzik včera ze školy.

Loňský rok to připomíná, slepice nám nenese, a ta kráva, kurva líná dojí už rok z recese,
nikdo si nic nezaslouží, nikdo nemá na nic čas.
My jsme taková rodina lakomá, zase už sou vánoční svátky,
teta z Radonic neposlala nic, nedáme jí taky žádný dárky.

Fotr se potí a do džábnu funí, flanelem otírá spánky,
stromeček ohavný tak jako loni sundáme až pude Lojzik spát.

Loňský rok to připomíná, slepice nám nenese, a ta kráva, kurva líná dojí už rok z recese,
nikdo si nic nezaslouží, nikdo nemá na nic čas.
My jsme taková rodina lakomá, zase už sou vánoční svátky,
teta z Radonic neposlala nic, nedáme jí taky žádný dárky.
Strýc Apolinář, známý uzenář, poslal nám jen dva zelený párky,
já sem nasranej a ty si nasraná, ani Lojzik nedá nám nic zpátky.

Hoj ty štědrý večere, ty tajemný svátku,
co ty komu dobrého neseš na památku?
Hospodáři štědrosti, kravám po výslužce,
kohoutovi česneku, hrachu jeho družce.

Okolo stromečku Lojzík se plazí a hledá vánoční dárky,
hračky a bombóny, to děti kazí, v balíčku je teplá košile.

Loňský rok to připomíná, slepice nám nenese, a ta kráva, kurva líná dojí už rok z recese,
nikdo si nic nezaslouží, nikdo nemá na nic čas.
My jsme taková rodina lakomá, zase už sou vánoční svátky,
teta z Radonic neposlala nic, nedáme jí taky žádný dárky.
Strýc Apolinář, známý uzenář, poslal nám jen dva zelený párky,
já sem nasranej a ty si nasraná, ani Lojzik nedá nám nic zpátky.


Klára

Neřikej mi jak ti vadí, že tu voní tráva, nevim co říct ti na to mám,
asi že seš pitomá, unuděná kráva, nejstrašnější ze všech jaký znám.

Zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá, zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá,
drž už hubu Kláro, ty náno pitomá, drž už hubu Kláro, ty náno pitomá.

Včera večer před Slávií omdlela jsi štěstím, ze země už nechtěla jsi vstát,
byl to mladý filozof, ten co tě srazil pěstí, jmenuje se Kafka a chce psát.

Zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá, zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá,
drž už hubu Kláro, ty náno pitomá, drž už hubu Kláro, ty náno pitomá.

Teď neni nic zakázaný, co tě bude balit, Filip Topol může klidně hrát,
underground je nekonečnej, řikal chytrej David, jen mu trochu chybí bič a drát.

Zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá, zavři hubu Kláro, jsi strašně pitomá,
drž už hubu Kláro, ty náno pitomá, drž už hubu Kláro, ty náno pitomá.


Vodka

Seděla s náma u Jirásků velký vodky pila ex,
právě si dala jen pár prásků, z očí jí kapal sex,
tak jsem jí celou láhev koupil s podmínkou, že půjdem k ní,
když na nás první taxík troubil, vyjevyla tajemství.

Ráno koupim si láhev vodky, prozdnou v noci mám láhev vodky, bránou sexu je láhev vodky, neptej se tak blbě proč!

Bavilo ji jenom asi tak se válet, k ránu až rozevřela klín,
do ruky mi dala svojí prázdnou láhev, že prej to má radši tím,
nebála se vývěvy a blbejch řečí, katolickejch zákazů,
prázdná láhev kroutí tělo křečí, fucker Smirnov bez kazů.

Ráno koupim si láhev vodky, prozdnou v noci mám láhev vodky, bránou sexu je láhev vodky, neptej se tak blbě proč!


Ďábel

Než mu dala poprvé, tak nechala se pokřtít,
jedla oplatky drolivé, vypila kalich hořký,
byla mladá a ctnostá, rozkoše odříkána,
pak přišla chvíle zlostná, zjistil, že není pana!

Ďábel spí v kříži, ďábel spí, ďábel spí v kříži, ďábel spí, na kozách.

Po šestém čísle cítil do krve pokousán,
že proti ní je břídil a chtěl být chvíli sám,
absurdní zbožná kurva, jakých je plno knih,
křížek jí z prsou urval v zákristii mladý mnich.

Ďábel spí v kříži, ďábel spí, ďábel spí v kříži, ďábel spí, na kozách.


Meklec

V pití už tejden, voči zářej, pivo a mejdan mozek svářej,
jestli pak dá mi další pivo?, Už ne chlapci, vždyť zítra je snad taky den!
A tak jsem zase venku a jim slaný chipsy, úúúú a mám furt málo chlastu,
proto jedu do Besedy a jenom nevim, úúúú, kdo koupí vodky?

Jít po svejch - z hospody když domů jdeš,
jít po svejch - dojdeš zase do hospod.

U stolu dědci nevnímaj kdo příde další do hospody,
tejden pili a maj špinavý slipy, se svou starou se nechtěj hádat,
a ten v rohu má pokér na rukách a Hance na kozy kouká z principu,
blood and fuck a co víc chceš, když si tu nad pivem! Furt cintáš pentli.

Jít po svejch - z hospody když domů jdeš,
jít po svejch - dojdeš zase do hospod.



Tři sestry - Alkáč je nevětší kocour, aneb několik písní o lásce (1991)

Pěší zóna

Dám si jedno pivo v automatu Metro, no to je peklo,
prchám pěší zónou, aby to se mnou neseklo.

Před bufetem Družba zvrací moje družka, je to Marie,
jó ani tam nechoď, pivo je jak pomeje.

Góu Koruna góu, bufet na kříži, góu Koruna góu, tam já vždycky zamířim.

Pivo je tu hnusný, ale ženský luzný, mají mindráky,
tohle se mi líbí, já mám dva čuráky.

Góu Koruna góu, bufet na kříži, góu Koruna góu, tam já vždycky zamířim.

Pakistán a Rabat, v Arménii hrabat, je to zbytečný,
tam na pěší zóně je žití báječný.

Góu Koruna góu, bufet na kříži, góu Koruna góu, tam já vždycky zamířim.


Ta naše rytmika

Přijeli jsme na festival všech dechových hudeb, zahrajem vám pěkný písničky,
dneska ttiž diriguje náš kapelník Dufek, hrajem jako vždycky rytmicky.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.

My nemáme saxofony ani lesní rohy, rytmus ale všichni držíme,
nemáme moc rádi hudbu, nemáme k ní vlohy, hlavně že se dobře bavíme.

Ta naše rytmika je tuze bohatá taratatá, máme dva činely, taky je tu hajheta taratatá.


ABCD

Před hospodou sedí a otevírá pivo,
volejovky posypaný hustě cibulí.
Zamračený nebe nad zamračenej život,
docházej prachy a zbejvá čikuli, když neví, co pít bude dál.

Zase vyjel s partou na čundr v sobotu,
maskáč, plnou polní a lžíci za botu.
Do Luky pod Medníkem se sjeli soboli,
s nima chlastá pivo a už ho nebolí, že neví, co pít bude dál.

Do drnčení kytar a cikádovejch bendží
občas ňákej amík jinýho blba zbančí.
Holky kvílej písně o kovbojích a koních,
z krystalický tísně mu v uších divně zvoní, tuší, že pít bude dál.

Odchází a cestou valí sud, pod šerifskou hvězdou studí stud.


Bylo mi blbě

Zajdu do bufetu, koupim dva párky v rohlíku,
hnedka je do sebe naperu a potom pivem zaleju.

A bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě.

Zajdu ke svý milý, ta má voči nyvý,
ale co je mi to platný, když mám břicho špatný.

A bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě, a bude mi blbě.


Taneční průmysl

Taneční průmysl, bílý rukavice,
snad už i Přemysl dřív než oranice
tancoval v kvádru, tancoval v kvádru!


Na Kovárně, to je nářez

Máš kabát a pršiplášť, za tu cenu to neprodáš,
kde vzít prachy na večer, kde?
Vetchý je můj havelok, alkoholu ani lok,
nechci si teď tu sukni prát, budu sedět v mý hospodě.

Na Kovárně to je nářez, na Kovárně to je nářez, to je nářez na Kovárně, to je nářez na Kovárně.

Zase sedim u stolu s bídou a nudou pospolu,
jsem jak zvíře hladovej, nemám ani na pivo.
Snad přijdou mý známí a pár piv mi zaplatěj,
snad jim prodám svoje krámy dneska večer v Bráníku.

Na Kovárně to je nářez, na Kovárně to je nářez, to je nářez na Kovárně, to je nářez na Kovárně.

Byl jsem na tom letišti s paralýzou na plášti,
s turbulencí po kapsách, na rampě si hvízdá vrah.
Musel jsem odejít, si krásná jako kostnice, škoda že jsi jen z vesnice.
Okna máte do dvora, chlívem řádí cholera,
ty muj kabát nekoupěj, ty muj kabát nekoupěj.

Na Kovárně to je nářez, na Kovárně to je nářez, to je nářez na Kovárně, to je nářez na Kovárně.


Francouzká

Les samediis noirs, je vais dans les bars,
avec mes amis, on trouve une table pour s'aseoir.

Les samediis soirs, je vais dans les bars,
on rigole toute la nuit, on bavarde et jamais s'ennuie.

Et je bois de la biere ut du vin, avec mes amis la.
Et je fete la nuit jusqu'a la fin, du soirs la.

Les bars de Prague ca me plait sans blague,
surtout les bars preférés Na Kovárně et Na Bábě.

Et je bois de la biere ut du vin, avec mes amis la.
Et je fete la nuit jusqu'a la fin, du soirs la.


Had Stupid

Když tak rádio poslouchá různý věci se tam dovídá,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Že jeden milión Bulharů je jenom milión Bulharů,
ví Stupid - ou ranař zlej.

Tupej asi dost a nafouklej, lidi sere čuměj, ten je hotovej,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Had vynadal v čistírně, he he he hned kolo ved,
ten Stupid - ou ranař zlej.

Had Stupid pomlouvá, ty jsi drahá, ty jsi zlá,
jenom jdi slečno zlá, Doro, ty pitomá.

Had Stupid sedí si, Had Stupid leje do hlavy,
ten Stupid - ou ranař zlej.

Že jeden milión Bulharů je jenom milión Bulharů,
ví Stupid - ou ranař zlej.

Že Stupid nemá vlasy, znám ho, vím, blbče, kdyby byl holohlavej,
Had Stupid - ou ranař zlej.

Jé jé jé Had Stupid ou ranař zlej.


Bílej jezdec - pozor jez!

Kvílej jez je přede mnou, kvílej než se převrhnou,
jede vodou s holkou svou, vodou hutnou - je s ropou.
Strachem z tse - tse podrytej, kde se roje navrství,
ksicht má krví podlitej, je deptán, to každej ví.

Píchej, je zle, blbá hráz, blbá loď a v noci mráz.

Jde to z tůně ztuha ven, kaše s lečem nabraná,
červy chléb je ujeden, mladá dívka nasraná.
Nadala mu do tupých, vodák se jen usmívá,
v čistý vodě chtěl by jít, v týhle nemoc přebývá.

Píchej, je zle, blbá hráz, blbá loď a v noci mráz.

Kotlík shnilejch lanýžů, pádla v proudu travin jsou,
kolik leklejch platýzů hvozdu dáno mělčinou.
Tak vzbuďte mrchu plachetní, loď tu změní lenivost,
dokuř detvu poslední před náma je v řece most.

Píchej, je zle, blbá hráz, blbá loď a v noci mráz.


Zelená

Vezmu si jen troje slipy, sbalim psací stroj,
na půdě zbyl po dědkovi plnej včelí roj.
Nasypu ti do postele včely bodavý, možná že tě vopíchaj,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Přestaneš se usmívat a stavět příjemnou,
dojde ti že ztratila si vládu nade mnou.
Zbydou ti jen rybyčky a kočky prašivý, snad tě budou poslouchat,
mě už to nebaví.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.

Vytáhneš si žihadlo a vemeš kurví kroj,
napuchlej ksicht odalisky schováš za závoj.
Někde dole ve městě zas chlapa oslovíš, vezme si jen troje slipy,
vždyť to sama víš.

Dám si sedm piv a jednu zelenou, chvíli po desátý myslim na jinou,
vést ty tupý kecy už mě nebaví, tak ahoj, já jdu pryč.


Janova láska

Jan kouká z okna na šedou stěnu školy, měl by se učit, však klidu postrádá,
myslí na Lídu, na její černé vlasy, z biologie Honza propadá.
A ty jsi krásná a chytrá holka Lída, biolog Bičík jedničky ti dá,
přestože víš jen, že pes kouše a hlídá, Honza ví víc, ale koule má.

Červený punčocháče s černou sukní, tváj baťoh taky pláče když jsme oba smutní.

Jan kouká z okna na světlo v kabinetu, jak ležíš nahá mezi vycpanými ježky,
Bičíkův plášť na kostře kuny lesní a Bičík sám na figuríně těla.
Otvírá okno a nechce už víc vidět, pak padá dolů mezi staré habroví,
Honza už ví co je to vlastně láska, tobě to ale nikdy nepoví.

Červený punčocháče s černou sukní, tváj baťoh taky pláče když jsme oba smutní.


Krámy

Už jsi zase ňáká divná, jestli nemáš krámy,
sedíš doma u okna a pozoruješ havrany.
Vůbec nevíš co ti říkám, jdou o tobě fámy,
že čteš podezřelý knížky a nezdravíš známý.

Tak už přestaň brečet, nemusíš tu klečet, už na tebe nemám náladu,
tak už přestaň brečet, Oatesovou jsem nečet, nejsme prostě dvojka do páru.

Usmíváš se když jdem na to, duší někde v New Yorku,
myslíš si, že dělá ti to velkej černoch v klobouku.
Probudíš se zase doma, natahuješ do breku,
no tak čágo, já zas padám, večer strávim v Bráníku.

Tak už přestaň brečet, nemusíš tu klečet, už na tebe nemám náladu,
tak už přestaň brečet, Oatesovou jsem nečet, nejsme prostě dvojka do páru.


Letní den

Summerday, summerday, summerday
see wheats.


Večírek

Tak si představ holka kde jsem včera byla,
u nás v práci navečírku ani jsem se neopila,
já jsem totiž tancovala celej večer s mistrem, on je velký elegán.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Jarda Špulák z drátovny, ten se zase setnul,
upad s Martou do chlebíčků, náměstek je oba zvednul,
pak se strhla bitka, nezbyla nám ani kytka co nám dalo ROH.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.

Letos je to jiný, vožralej je náměstek,
z chlebíčků ho tahá Jarda a Marta má zase vztek,
že z tý velký bitky uvadly jí kytky co dostala od OF.

Dřív bejval březen, teď máme svátek matek, máme v tom zmatek, hlavně že je večírek.


Don't drink & drive

Vzpomínám když na Bulovce hledám tvoje lůžko,
všechno začlo v řetězovce má páteční družko.
Sladká šťáva v pomerančích, taky ňáký koly,
kdo moh tušit, že tak skončí výlet autem v poli.

Don't drink & drive, don't don't drink & drive.

Mixy koly, rumu, ledu otupily schopnosti,
kdo moh tušit, že má přednost dědek na tom rozcestí?
Neříkej nic, vím to bolí, ty máš vnitřní zranění,
sestřičce dám tvoje koly, pomeranče taky sní.

Don't drink & drive, don't don't drink & drive.
Don't drink & drive, don't don't drink & drive.
Fašos, fašos, fašos tu nechceme!


Amprnál

Zahoď svojí starou džínsku a vobleč si kroj,
na dvoře vám dneska stojí fungl novej stroj.
Ruty šuty Arizona, kousek od Detroit,
nebolí mě dneska hlava, tak čau krá ahoj.

Jó, já vím, je to trochu flakšan, že je to jen pivo-life, já mám to tady brkšán.

Zahoď svojí starou džínsku a vobleč si kroj,
na dvoře vám dneska stojí fungl novej stroj.
Vrána fámu odzbrojí svojí ekipou ou ou ou,
pořád nemám amprnál, kutá a je floyd.

Jó, já vím, je to trochu flakšan, že je to jen pivo-life, já mám to tady brkšán.


Deset černejch piv

Domů až ze školy si vodvedu tě k nám,
servu z tebe šatičky, celou tě vykoupám,
pastelkama dodám tvýmu tělu správnej rám,
to víš, že rád tě mám.

Deset černejch piv, vždycky když si večer dám, tak mi dojde že si krám,
deset černejch piv, když si večer dám.

Dolů až z Klamovky zas půjdem jak se znám,
servu z tebe šatičky a pivem prosmýkám,
zaplatím ti taxíka ať jede rovnou k vám,
to víš, že rád jsem sám.

Deset černejch piv, vždycky když si večer dám, tak mi dojde že si krám,
deset černejch piv, když si večer dám.



Tři sestry - Na Kovárně, to je nářez (1990)

Ztráta imunity

Jednou večer na stanici, bylo to pozdě v noci,
potkal jsem divnou ženskou, asi prodejnou.
Jela tam na Václavák turisty votravovat,
se zlatou kabelkou městem proplouvá.

Padlejch holek armáda, co s negrem lehnou na záda.

Je v černejch punčochách, plazej se jí po nohách,
kdo po ní bude šátrat rukou barevnou.
Já nemám peníze, a proto holky nelákám,
toulám se remízem nocí sám a sám.

Padlejch holek armáda, co s negrem lehnou na záda. AIDS!


Věci divnej spád maj

Ležim si pod drnem a je mi kosa,
včera bylo krásně, dnes padá rosa.

Věci divnej spád maj, prdim jen do hlíny
a na první máj už nebudu šoustat blondýny.

Pil jsem a propagoval onanii-i-i,
bylo mi krásně a už nežiji.

Věci divnej spád maj, život jak tobogán,
ty odcházíš brzy a umíráš nepoznán.

Konečně můžu si v klidu tu bydlet,
neplatím činži a nemám žádný židle.

Věci divnej spád maj, nedám už na city,
jsem pokrytý plísní a dočista zabitýýýýýýýýýja.


Divný stavy

Venku už zas hrozně leje, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Doma pořád nikdo není a telefon nejde,
já se z toho asi zbláznim, kdy mě tohle přejde?

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.

Venku je zas hrozný vedro, to já nemám rád,
začnou se mi klížit oči a chce se mi spát.
Všechny ženský Na Kovárně s kamarády pijou,
já už si to asi mrsknu, já chci taky milou, jahá.

Už to na mě zase leze, ty mý divný stavy,
zalezu si do postele a pustim to z hlavy,
už to na mě zase leze, já se zbláznim snad,
zalezu si pod peřinu a začnu si hrát.


Kino Zdar

Poprvé dnes sedí spolu v sedmé řadě kina Zdar,
snad je to tu intimnější než hospoda nebo bar.
Pršelo když stáli v parku, pod kůži se vichr krad,
Karel dostal dobrý nápad, navštívíme biograf.

Nechci poznat kino Zdar, bodejž by ho satan spral,
nechci poznat kino Zdar, od toho jdi radši dál.

Sotva ale v kině zhasli vichr začal znovu vát,
to když bába od větráků nahodila agregát.
Neslyšeli ani slovo, zato zvuky z ulice,
tak se aspoň objímali a drželi za ruce.

Nechci poznat kino Zdar, bodejž by ho satan spral,
nechci poznat kino Zdar, od toho jdi radši dál.


Polyš

Do hospody na pivo už s tebou nikdy nepudu,
ve smíchovský restauraci zmlátil si prej pobudu,
Denisa se směje, sází vodky do hlavy,
Polyš sprostě kleje, tak kde jsou tvý zásady?

Zas ty pražský hospody, poloprázdný půllitry.
Zas ty pražský hospody, máničky a patriky.
Zas to pražský letiště, na stojáka vožer se!
Zas to pražský nádraží, bombur už mě poráží.

Do hospody na pivo musím denně zajít sám,
balónům když lítaj vzduchem v kocovině uhejbám.
Gothaj žije na poměry moc náročným životem,
v takovymhle skafandru nemůže bejt pilotem.

Zas ty pražský hospody, poloprázdný půllitry.
Zas ty pražský hospody, máničky a patriky.
Zas to pražský letiště, na stojáka vožer se!
Zas to pražský nádraží, bombur už mě poráží.


Bába

V neděli jsou zavřený hospody, na Bábě sedim skoro sám,
znuděně koukám na TV program, snad někdo přijde nebo zavolá.
Telefon je ale rozbitej, nikdo známej asi čas nemá,
černej kocour usnul na pípě, co tohle všechno znamená?

V neděli večer, v hostinci na Bábě
sedly mi na záda podivný stavy dvě.

Marylin tupě kouká z plakátu, zas na to myslim a co z toho mám?,
tágo krájí kouře v lokálu, s Vlastíkem šťouchám billiár.
Červená koule divně uhejbá, na Bránik city padá černá tma,
pivo došlo a už Startky nemaj, za chvíli se tu zavírá.

V neděli večer, v hostinci na Bábě
sedly mi na záda podivný stavy dvě.


Nuselský Horky

Nevadí mi křivý stěny, plísní dávno pohrdám,
okna nejsou utěsněný, podlaha je samý šrám.
Na záchod jdu třicet metrů na truc holou pavlačí,
proto radši seru v metru, někdy to však nestačím.

Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i rómů.

Domovnice v šedé kápi večer hlídá dvorky,
takhle lidi v Praze trápí jen nuselský Horky,
přesto je má každý rád, přípotoční nížiny,
lepší než se stěhovat na sídliště Lužiny.

Čtvrtá kategorie v pavlačovym domu pevný zdraví podryje bělochů i rómů.


Kenda

Srpitý měsíc kalně svítí, nejen on ztratil svou tvář,
video křičí a všechny ničí, večírek je rozkotán.
V předsíni nazí lidé se plazí, osud záda rovný má,
pod pohovkou Brandýs leží, vilný kluky nevnímá.

Paní Hradečná už spí, paní Hradečná, paní Hradečná už spí, paní Hradečná už spí.

Rozlité víno obrazy tvoří, atmosféře přispívá
večírku dnešním jediná deska dokola když zaznívá.
Jediná deska pořád a znova nikomu nic neříká,
všichni pijou, hrnečky lítaj, Hradečná ať naříká.

Paní Hradečná už spí, paní Hradečná, paní Hradečná už spí, paní Hradečná už spí.


Sovy v mazutu

Tak jsme byli včera na Portě, a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce, jak porážej strom a ten strom plakal...

Proč medvěd pláče v dutině stromu, veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák, trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.

Hajný jde sklesle lesní tišinou a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou, jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.


Život je takovej

Možná mě zítra vyhoděj z práce a nebudu mít za co žít,
s pocitem že život není láce, pozvednu půllitr a přestanu snít.
Sahula není úplně hotovej, aby nevěděl kudy dál jít,
veme si kytaru, dá jí do bazaru a prachy propije na Kovárně.

Když nejsi mrtvý a ani nežiješ, do rukou balalajku je třeba vzít
a než ty poslední peníze propiješ, tak si zazpívej z plných plic:

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.

Možná mě zítra v peci spálej a moje ideály proměněj v prach,
a z toho popela na kterej psi kálej nikdo už víckrát nebude mít strach.
Život je takovej a já to vím, přesto se nebojím, někdy si pěji,
vím že bůh závidí a psi že koušou, puberťák onanuje a mě to nevadí.

Nemravný myšlenky - život je takovej!, Kratičký sukénky - život je takovej!
Žrát lidem z talíře - život je takovej! Co jsem to za zvíře? Co jsem to za zvíře?

Život je takovej a jinej nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude.


Když jí bylo 18

Když jí bylo 18 poslouchala U.K.Subs a ve škole bylo fajn na pátečních hodinách,
venku jarní slunce, vevnitř deskriptíva, plný popelnice LP desek z USA.

Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.

Zlatý osmdesátý léta, dva roky byly dost dobrý, různý barvy ve vlasech, v kapse snad klíč od chaty,
kde přemýšlí a poslouchá kotouče pásků bigbítu, co nemá místo na deskách, tak aspoň tuhle sobotu.

Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.

A potom dvaadvacet, dva roky splínu za sebou, Letadlo už jen z Tribuny a Jasná páka z doslechu,
u Báby všechny večery, Startky, pivo za dvě padesát a bigbít tehdy vypadal, že mrtvej je už napořád.

Budem sedět dál Na Kovárně s Láďou, budem sedět dál a nebreč, to máš hned.


Sny o lahvích sody

Kdo jde večer brzo spát, k ránu se mu zdává, že si lítá jako pták a ve snu křídly mává.
Já chodim spát nad ránem a v hlavě mi jen hučí, někdy kolem devátý krutý sen mě mučí.

Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.

Vyrovnané v dlouhých řadách orosené sodovky, když se vzbudím šátrám marně ve všech třech švech pohovky,
nikdy mě však nenapadne připravit si láhev sám, spojení snu s realitou večer odkládám.

Sny o lahvích sody často se mi zdály když jsem jako alkáč chlastal.


Texty o auťácích

Povídal mi docent Černý, že už Robert přestal psát
svoje celkem bezvadný texty o auťácích.
Ale abych neměl strach, že zas bude nový psát,
skoro stejně úletný, asi o pankáčích.

Robertovy texty, texty o auťácích,
texty o pankáčích, Masařík Robert never stop.


Budapešť

To nevadí, šoubyznys jede v Pešti,
tvá tvář se rdí dnes večer na letišti.
Gavial řve v Margaretě ve fontáně,
nechápu proč nechovám se já spontánně.

Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.

Havajskej bend co zkouší na letišti,
tři nádraží a Škála supermárket,
uzený sýr, pálinka, čéreě barák
a parlament je celkem slušnej barák.

Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.

Franz Kafka jde s kyblíčkem k pískovišti,
Ferlinghetti brouzdá se v brouzdališti,
žralok má dost, odjíždí z Keleti Pú,
jen jeden den, medvídek pivo a pů.

Prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní, prásk podkoní.


Metalice

Beatles fuck off!
Prázdný pivo, prázdný necky, stará ženská, starý kecky,
od toho pryč utíkám k malešickým zahradám,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim, v marasmu se potácim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.

Tvrdá hudba, tvrdej chlap, z melounový masky chlad,
pankroková Bukurešť, metalová Budapešť,
a tupá hlava, těžký nohy, k alkoholu silný vlohy,
bůra v kapse nacházim a od metalu odcházim.

Malešice, Počernice, metalice, pankovice.


Nechci do ústavu

Sedim na Kovárně, piju jedno za druhym,
protože je pátek, máma vzlyká, tak co s nim?
Docent Černý mne si ruce, vlastník Mareš jakbysmet,
ještě jedno na cestu a do ústavu hned.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

V ústavu jsou paka, maj květovaný saka,
a ty jejich doktoři maj dráty za ušima,
strkaj si je do uší a luxujou mi hrudník,
občas najdou v podkoší celkem velkej sputnik.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.

Z ústavu mě pustili, jdu rovnou na Kovárnu,
jako vždycky patnáct piv a vracim se až k ránu.
Máma brečí ve dveřích, že už zase piju,
táta balit pomáhá, já na balkóně bliju.

Nechci do ústavu, já vám na to seru, nechci do ústavu, sestřičku voperu.


Kovárna I.

Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.
Ve středu jsem na Kovárně, ve čtvrtek jsem na Kovárně,
i v pátek jsem na Kovárně, v sobotu zas na Kovárně.

Můj dědek byl kovář a má bába kovářka,
muj strejda byl notář, moje teta notářka.
Můj táta je kovář a má máma kovářka,
muj brácha je notář a ségra je notářka.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Vilu mám jen malou a v ní kupu dětí,
umím jenom kovat, roky rychle letí,
až já z toho umřu, na krchov mě nesou,
na rakev mi dají půllitr mou milóóóůů.

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.

Rakev mi ozdobí hustou bílou pěnou,
syn se bude sklánět nad mou kovadlinou.
Muj syn bude kovář, jeho žena kovářka
a jejich syn notář, jejich dcera notářka.
Už nebudu kovat, už nebudu kovat,
všichni budou kovat, všichni budou kovat, jen já:

Středa, čtvrtek, pátek, sobota a neděle, každej den jsem na Kovárně,
na Kovárně v Bráníku.


Kovárna II.

Jó přinesou, možná pivo možná kořalku,
jó přinesou, možná pivo možná kořalku - RUM!